Hezký nápad, to dosazování hlásek je vlastně tako trochu báseň "vytvoř si sám". :-)

Tohle se mi líbí. Neumím přesně popsat proč, ale vyvolala ve mně zvláštní pocit. Napoprvé mi ten konec s cigaretou trošku narušil obrazy, které se mi při čtení začaly před očima rozvíjet, ale pak jsem si řekl, proč ne?

A byla by pro mě ještě silnější, kdyby tam ten poslední řádek nebyl.


Na nebi ani mráček
nevešly se

Večerní chlad zůstal nedotčen
jen tiše pozoroval jak kolem něj
padá sníh
a vyhýbá se mu

Uprostřed toho všeho cosi malého

zářilo


S takto otevřeným koncem by byla ještě silnější, čtenář by byl nucen hledat a zamýšlet se… I tak je ale tato miniatura pro mě hodně zajímavá a... zvláštně hezká. Jakkoliv divně to zní.

Zamila: Chápu... :) Díky moc za zastavení!

A když je někdy nejhůř,
tak stačí slunci nastavit svou tvář.
A všechno co je špatný,
zase jednou přejde.
A všechno co je špatný,
tak přebije jeho jasná zář.

Tohto sa držte, Po daždi vždy vyjde slnko.

Psavec: Děkuj,i. ;-)

Zajím,avý kousek.

Nikytu: A42: Děkuji za návštěvu a komentáře.

Díky a nápodobně.

ŽblaBuňka: Tohle známe.

ŽblaBuňka: Díky za nakouknutí.

VKate: Díky, děvče.

pecka

Yanishka: Děkuji za komentář. :)

korálek: Díky! Jsem rád, že se Ti to líbí, i když to je bezmála deset let staré...:-)

moc se mi líbí, zakládám :)

Psavec: přeji spoustu rýmů v tomto roce

;o)))))

i ty cestovateli ;o)))

Slova lásky - hezké ...

Zaznamenávám v tom motiv touhy zlatého slavíka nenechat se zavřít do klece. Také mi tam přijde hrozně nepříjemný ten "jed", raději bych tam místo něj dal/a "med", ale to je asi tím, že tu báseň správně nechápu. Když představa, jak mi z jazyka stéká med, je taková sladší...

Ten jed vlastně znamená sebevraždu, protože když mi stéká z jazyka, znamená to, že jsem ho právě já vypil/a. Leda by to byl velmi slabý jed a já bych ho nevypila smrtelnou dávku, ale to by pak nemělo smysl ho pít. Leda bych umíral/a žízní a neměl/a k dispozici nic jiného. Ale to už je asi úplně mimo...