Velmi pravdivá báseň. Jednoduchá, s pointou. Opravdu dobrá.

Amelie M.: To mě moc těší a... děkuju, Amálko. Možná jsi také cestovatel do dalekých světů, což?

Nebásník: Děkuji mockrát...

Zamila: Zdají se Ti příliš klidné? Já bych se nebál, ono je brzy zas něco rozčeří :) Díky za zastavení...

Lasak: přijde mi, že ty první tři verše jsou takové vláčné (?) a to "po svobodě" to až moc ostře utne

timelady: díky... upravila v jakém smyslu?

A já bych tam nechala zkalené :) Jinak - povedené dílko (jenom bych trochu poupravila poslední dva verše ve třetí strofě)

plná obrazů a pocitů.. hmm.. hezké, co umí vyvolat..

Yana: to mě opravdu těší, děkuju :-)

Orionka: ne! :D

vasikk: to mě těší :)

A42: díky :)

Severak: Když už klišé, tak ho alespoň shodit! :)

Kaliban: díky, pane!

ten závěr :-D do kamene tesat

ty perlorodky v moři trapnosti jsou super

navzdory všemu, já pocit drhnutí neměl :-) nebo prostě jen mám rád, když báseň není plynulá, ale nutí mne zastavit se a přičichnout k oněm růžím :-) rozhodně bych se provedením netrápil :-) pro mě druhá sloka je prostě top

Zamila: možná to je tím, jak emoce po pár verších ustupují vyjádřeny a montuje se do toho hlava :-)

Diky... za přečtení i komentáře vsem.

Nebásník: Díky! I já jsem si zde neskromně pomyslel, že se mi to docela povedlo, i s tím napodobením tehdejšího stylu a jak naznačuje Jiří, každý z nás má v sobě i kousek ženského elementu a ten právě zde ovládl i mé tvůrčí síly...:-)