12.01.2017 - 18:56
8(3.)Taky jsem se zasekla na slovíčku "jablcích" :-)... ale musím říct, že je parádní. Včetně konce, který to strašně hezky - smutnoteskně - uzavírá...
12.01.2017 - 18:483(2.)Mně se to četlo moc pěkně, docela plynule a nenásilně. Hezká je!
12.01.2017 - 18:444(2.)Je to moc milé, takové hezké přání, jednoduše pojato. Tak ať je, co nejlíp :-)
12.01.2017 - 15:378(2.)Moc se mi líbí jak píšeš! Jak ty artefakty kolem sebe (teď jablka, jindy něco jiného, nevšiml jsem si toho poprvé) dokážeš zahrnout do svého Já. Jak tím dokážeš otevřít svou duši, že to je nenásilné a dokonale spontánní.
Pro mne poezie s velkým P.
Pro mne poezie s velkým P.
12.01.2017 - 15:213(1.)http://is.muni.cz/th/12252/ff_d/DISERTACE_ESTETIKA.txt?lang=en
[32] LEWIS, Clive Staples. Čtyři lásky. Praha: Návrat domů 1997.
[33] JOHNSON, Robert Alex. Věčný příběh romantické lásky. Praha: Portál, 2003, s. 7.
Jestliže rozdělíme typy lásky z hlediska jejího předmětného vztažení, je nasnadě diferencovat
lásku také dle charakteru jejího prožívání. Stendhal mluví o čtyřech druzích lásky: L´Amour -gout (smyslná), -vanité (marnivá), -galant (galantní), -passion (vášnivá). [31] Sociolog J.A. Lee uvádí druhů šest: eros, ludus, storge, pragma, mania a agape. C.S. Lewis zvlášť rozvádí sympatii a lásku k věcem, přírodě a vlasti, dále náklonnost, přátelství a Erós. Nad nimi spatřuje křesťanskou lásku, v níž rozlišuje lásku dávající a lásku přijímající.[32] Naše západní kultura si vytvořila mimořádný fenomén, který nazýváme romantickou láskou. Ze sféry literatury přešel dnes prakticky do všech oblastí našeho každodenního života. Romantická láska se stala masovým jevem příznačným pro naši moderní kulturu. „Jsme do té míry zvyklí žít s vírou v romantickou lásku, že si myslíme, že jde o jedinou formu „lásky“, na níž může být založeno manželství nebo milostný vztah. Myslíme si,
že je to „opravdová“ láska. (…) Romantická láska není jen forma „lásky“, je to celý psychologický soubor jevů – kombinace přesvědčení, ideálů, přístupů a očekávání.“[33] Citovaná pasáž týkající se romantické lásky zdaleka nevypovídá o našem širokém vnímání a prožívání lásky. Univerzálnější se
jeví jiná autorova myšlenka: „Jedním z největších paradoxů romantické lásky je, že pokud zůstane
romantickou, nikdy se z ní nevyvine lidský vztah.“[34] Za tragédii současnosti lze skutečně
považovat přežívání romantického modelu lásky v mezilidských vztazích. Stejně tragickým extrémem se
na druhé straně stává láska v podobě konzumní sexuality.
Romantická láska jistě není jediným druhem prožívání lásky. Ten primární je spojen s naší
každodenností. Nejběžnějším a nejdůležitějším způsobem prožívání lásky se stává náš vztah
k rodičům, dětem, sourozencům, přátelům a hodnotám, které život přináší. Nevím, jak lépe nazvat
tento druh lásky, než jako „přirozený“. Oproti tomuto „přirozenému“ druhu lásky existuje ovšem i
láska afektivní, spojená s projevy nedůvěry, žárlivosti, sobectví nebo dokonce násilí. Hranice
skutečné lásky překračuje sexuální láska, v níž je celé bohatství lásky koncentrováno do pouhého
sexuálního aktu. Naše západní kultura si však vytvořila i jiné - zcela specifické - formy lásky,
související především se vztahem ženy a muže. Jednou z nich je platonická láska. Nevyvíjí se ani
tak mezi dvěma lidmi, jako spíše směrem k nadindividuálnímu. O platonické lásce, v jejím anticky
řeckém kontextu, je možné mluvit jako o ideální (je v ní spojena krása, dobro, pravda s odkazem
k věčnosti). Kromě platónské lásky se setkáváme s výrazy jako „láska na první pohled“, „láska
nebeská“ či „láska až za hrob“. V případě neuskutečněného citu mluvíme o lásce nenaplněné a
nešťastné. Pakliže zůstává láska druhému nevyjevena, nazýváme ji již zmíněnou láskou platonickou
nebo nám ji milující vyjádří jako svoji „tajnou lásku“.
[32] LEWIS, Clive Staples. Čtyři lásky. Praha: Návrat domů 1997.
[33] JOHNSON, Robert Alex. Věčný příběh romantické lásky. Praha: Portál, 2003, s. 7.
Jestliže rozdělíme typy lásky z hlediska jejího předmětného vztažení, je nasnadě diferencovat
lásku také dle charakteru jejího prožívání. Stendhal mluví o čtyřech druzích lásky: L´Amour -gout (smyslná), -vanité (marnivá), -galant (galantní), -passion (vášnivá). [31] Sociolog J.A. Lee uvádí druhů šest: eros, ludus, storge, pragma, mania a agape. C.S. Lewis zvlášť rozvádí sympatii a lásku k věcem, přírodě a vlasti, dále náklonnost, přátelství a Erós. Nad nimi spatřuje křesťanskou lásku, v níž rozlišuje lásku dávající a lásku přijímající.[32] Naše západní kultura si vytvořila mimořádný fenomén, který nazýváme romantickou láskou. Ze sféry literatury přešel dnes prakticky do všech oblastí našeho každodenního života. Romantická láska se stala masovým jevem příznačným pro naši moderní kulturu. „Jsme do té míry zvyklí žít s vírou v romantickou lásku, že si myslíme, že jde o jedinou formu „lásky“, na níž může být založeno manželství nebo milostný vztah. Myslíme si,
že je to „opravdová“ láska. (…) Romantická láska není jen forma „lásky“, je to celý psychologický soubor jevů – kombinace přesvědčení, ideálů, přístupů a očekávání.“[33] Citovaná pasáž týkající se romantické lásky zdaleka nevypovídá o našem širokém vnímání a prožívání lásky. Univerzálnější se
jeví jiná autorova myšlenka: „Jedním z největších paradoxů romantické lásky je, že pokud zůstane
romantickou, nikdy se z ní nevyvine lidský vztah.“[34] Za tragédii současnosti lze skutečně
považovat přežívání romantického modelu lásky v mezilidských vztazích. Stejně tragickým extrémem se
na druhé straně stává láska v podobě konzumní sexuality.
Romantická láska jistě není jediným druhem prožívání lásky. Ten primární je spojen s naší
každodenností. Nejběžnějším a nejdůležitějším způsobem prožívání lásky se stává náš vztah
k rodičům, dětem, sourozencům, přátelům a hodnotám, které život přináší. Nevím, jak lépe nazvat
tento druh lásky, než jako „přirozený“. Oproti tomuto „přirozenému“ druhu lásky existuje ovšem i
láska afektivní, spojená s projevy nedůvěry, žárlivosti, sobectví nebo dokonce násilí. Hranice
skutečné lásky překračuje sexuální láska, v níž je celé bohatství lásky koncentrováno do pouhého
sexuálního aktu. Naše západní kultura si však vytvořila i jiné - zcela specifické - formy lásky,
související především se vztahem ženy a muže. Jednou z nich je platonická láska. Nevyvíjí se ani
tak mezi dvěma lidmi, jako spíše směrem k nadindividuálnímu. O platonické lásce, v jejím anticky
řeckém kontextu, je možné mluvit jako o ideální (je v ní spojena krása, dobro, pravda s odkazem
k věčnosti). Kromě platónské lásky se setkáváme s výrazy jako „láska na první pohled“, „láska
nebeská“ či „láska až za hrob“. V případě neuskutečněného citu mluvíme o lásce nenaplněné a
nešťastné. Pakliže zůstává láska druhému nevyjevena, nazýváme ji již zmíněnou láskou platonickou
nebo nám ji milující vyjádří jako svoji „tajnou lásku“.
12.01.2017 - 14:166(6.)tající vločkou raději
než být něčí záhubou -úžasná myšlienka. veľmi pekné
než být něčí záhubou -úžasná myšlienka. veľmi pekné
12.01.2017 - 08:268(3.)Vane z ní krásná zimní i domácí pohoda, kéž by to tak bylo všude
12.01.2017 - 01:058(1.)Hezky zpracováno, ale strááášně smutný je to. (Jen drobnost - ne o jablcích, ale o jablkách.) Ale hlavně ti přeju, ať už je to vážně poslední básnička z téhle smutné série. Ať to zůstane schovaný jako krásná vzpomínka a jde se zas k něčemu veselejšímu. Těším se na to :).
11.01.2017 - 19:359(5.)Nikytu: Možná je to ale až nadlidský výkon, uchovat si víru v něco, čemu jsi věřila vlastně celý život… Ale souhlasím, člověk by měl věřit vždycky. Díky moc za zastavení...
11.01.2017 - 18:064(4.)vanovaso: Víc než, ze se někomu báseň líbí, me těší, ze našel její poselství. :)
11.01.2017 - 18:056(5.)Jsem rada, ze vás Divka ze dřeva zaujala. Děkuji i za připomínky. :)
11.01.2017 - 16:2414(10.)Nikytu: Děkuji za komentář :-) máš pravdu, je to těžké, ale bez risku není zisk - jak se říká ...
a já už vsadila a prohrála...
a já už vsadila a prohrála...
11.01.2017 - 16:219(4.)Amadeo´´: Ano, takových vztahů je mi vždycky hrozně líto. A je mi líto, že něco tak krásného jako je láska mezi dvěma lidmi, se stane něčím tak špatným jako je nenávist a neúcta k tomu druhému.
Řekl jsi to strašně krásně. A vím, o čem mluvíš. Já si přeju to samé. Nepřestat vážit si lásky. A každý den za ni děkovat. Takže se opravuju a přeju (nám oběma), ať se nám to, co nejvíce daří... :-)
Řekl jsi to strašně krásně. A vím, o čem mluvíš. Já si přeju to samé. Nepřestat vážit si lásky. A každý den za ni děkovat. Takže se opravuju a přeju (nám oběma), ať se nám to, co nejvíce daří... :-)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Trapné dítě s mastnými vlasy [18], Luciphere [18], synthetic darkness [18], syrda [18], mariaanna [18], Dívka v modrém [18], Špáďa [18], Brunette... [18], jarin [16], devil [14], martinstefko [12], Jakub [11], impi [1]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Delivery :Teress! nejvetsi spisovatelka! a ja se tesim az za to budes brat tucny prachy:D huu to se budem mit!:-) davej to tak jako do ted;) ses nejlepsi segra na svete)
