Krásná. :) Básničky sice nejsi můj parket, ale tahle se mi moc líbí.

Miluji život, změnu, tebe, tenhle okamžik
tak zatichlý, bělostný a čistý
jakoby se občas něco zmocnilo mojí duše
uchopilo ji do svých něžných dlaní
a úplně uvnitř mě, mě hladilo

díky, tohle mě pohladilo

Amadeo´´: děkuji za zastavení, jen nevím, ke které básni komentuješ :) vyblité pocity jsou u té novější

Yasmin: mě to zatím míjelo, ale všechno je jednou poprvé

Amadeo´´: jo, až se někdy sama sobě divím. Děkuji!

Chtěl bych si jednou přečíst Tvou báseň a napsat, že se Ti nepovedla a že stojí za starou bačkoru. Ale Ty mi k tomu příležitost prostě nedáváš a troufám si říct, že se to nikdy nestane :) Opět jsem ji přečetl a zas na malý okamžik ztratil veškerá slova, hleděl kamsi do prázdna, a přemýšlel o ní. A stále nevím co říct.. Je nádherná, hluboká a tam někde schovaná...

Verše se přece neblijí, to je jim nedůstojné :(
Jinak, báseň se mi líbí, jenom pozor na chybějící čárky u některých slov.

Mě tohle teda ba :) Zaujalo mě, jak jsi to neotřele a svěže pojala.

DDD: Část Tvého komentáře mě velmi pobavila :) Ale krásně jsi to shrnul… díky moc za zastavení!

Hezká momentka, tramvajová :-) Taky ráda kreslím na sklo, srdíčka, a tak :-)!

Umíš slovy pohladit a vzbudit velkou naději, proto se mi tvá báseň čte tak lehce. Působí opravdově, snad i smířeně. Je moc krásná.

něco mě nutilo se pousmát, nevím proč jsem si připomněla diktáty ze střední, ale promiň to nesouvisí s tím že je to zajímavé a vyvolává to zvláštní asociace

je mi z ní trochu úzko, to asi tím letem sovy, tichým, ale její váhou tak důrazným, ale hnízdo mezi krovy je pro mě dost nadějné, každopádně se mi hezky četly tvé verše, tak tiché a důrazné

Orionka: Máš naprostou pravdu, takže zlobit se ani nemůžu, ostatně ani bych nechtěl.
Moje zaměření je primárně hudební text, takže rytmus je pro mě alfa i omega a k tomu právě slouží psaní těchhle pevných forem. Je to - jak se říká - křížovka. Určíš si formu, ještě dřív, než vůbec začneš psát. Obsah se tedy dost podřizuje.
Proč to? Protože to člověka cepuje k tomu, aby ten rytmus a formu bral automaticky a nijak ho to neomezovalo. Jistě by bylo autentičtější, psát to volněji, netrápit se délkou veršů ani rytmem, ale mě by to nebavilo. A jak jsem napsal na začátku: jsem hlavně textař, básník až ve druhém plánu :)

Je to krásné, po formální stránce není co vytknout. Ale mám s tím stejný problém jako s většinou tvých děl. Cítím z ní snahu o formální dokonalost (obvykle úspěšnou), která na druhé straně ubíjí to, co mě jako čtenáře osloví hlouběji. Nevím, jak to přesně pojmenovat, možná spontánnost, opravdovost. Prostě racionálně oceňuji skvělé rýmy, rytmus, ale nechytne mě to, nevěřím tomu. Zpravidla mám z tvých děl pocit, že buď píšeš na zadání, nebo je tam skutečný prožitek, ale převálcovaný formou, takže výsledek na mě působí jaksi studeně a uměle. Doufám, že jsem tě neurazila, možná je chyba v mém vnímání, tak to ber jenom jako zpětnou vazbu od jedné čtenářky.
Ale ať je to, jak chce, každopádně jsi po stránce formy někde jinde, než naprostá většina psanců a než kdy budu třeba já. Jestli je to pro tebe jenom takový trénink, děláš to skvěle. Pak možná stačí jen trochu ubrat na snaze o maximální dokonalost, přidat šťávu, správnou inspiraci a bude to ono. A tohle je asi snazší než perfektně zvládnout formu, takže k cíli už není daleko. Aspoň tak to vidím... a nezlob se za upřímnost.

Stínová holka: Díky, stínová holko :*

Hezké :)

Yanishka: Já jenom říkám, co mi ta báseň sděluje :).

Čtu to o půl šesté ráno a nehledě na čas si myslím, že geniálnější to být nemůže.
Hodně mi to připomnělo Daniila Charmse (možná mi ho v poslední době připomíná kde co, ale to je asi vedlejší), a to jsem vážně rada. Též jsem ráda, že jsem dostala tu možnost, si toto dílo přečíst! Děkuji převelice mnohokrát.

Zamila: Jen nepřeháněj :* ;)