korálek: to mě moc těší, děkuju :)

Připomíná mi mé útěky od rušného světa, má dětská/polodospělá léta strávená na táborech, ta večerní atmosféra při táboráku, kdy jsme měli tváře horké od žáru ohně a z lesa šel chlad. A kytary hrály a my zpívali a bylo to prostě strašně pěkný. Pro mě je tvá báseň hodně nostalgická a příjemně hřejivá, jako ten oheň, u kterého ještě občas sedávám :-)...

Musím si ji číst stále dokola, tolik se mě dotýká, cítím z ní zvláštní klid a mír, líbí se mi, že je právě neuspěchaná, jako by se čas na úplně malou chvíli zastavil a člověk měl možnost pořádně se kolem porozhlédnout... A za takovou chvíli veliký dík, zase jsem se mohla zhluboka nadechnout...

Moc se mi líbí konec:
A zahraj třeba
- ?

Cokoli, na písni vůbec nesejde. Jak je to krásný, když je život jednoduchý.

A líbí se mi začátek. Moc rád sedám u ohně. Ano, plameny hladí tvář a hřejí na duši. Nosíme si to v sobě z dávných dob, kdy jsme dlouhá staletí sedali okolo ohňů...

Líbí se mi to...

Moc hezký. Opravdový. Romantický. Už se těším, až si zahraju jen tak u ohýnku. Momentálně mám od tý svojí čtyřstrunný milenky po desetihodinovým svatebním maratonu dorvaný ruce a nechci ji aspoň do večera vidět (ne, teď ji musím jít aspoň pohladit...) :-) Pivo bych asi zvládl hned :-)
Napsala jsi to moc hezky. Voní mi po studentských létech :-)

Orionka: Kytarista a vlastně každej muzikant je nahouby :-) Akorát nikdy není doma a když zrovna je, tak spí. Buď ráda, že ho nemáš :-)))

korálek: Melancholie života a času - to je moc hezky řečeno :-) A myslím, že fakt není kam spěchat :-)

Moc hezký obraz v živých barvách, úplně hřeje. Vždycky jsem chtěla mít kytaristu, závist :).

Jak říká kmotrov, je v tom nezaměnitelný rukopis. Což je vzácné samo o sobě, a když to navíc je rukopis obsahu, myšlenek, životní filozofie, klobouk dolů. Taky vidím ty banální rýmy, ale zvláštní, u tebe je vnímám z tvého pohledu - cítím, že ti jde o vyjádření obsahu, a rýmy jsou vedle toho banalita, kterou se nechceš moc zdržovat. Přetáhlas mě na svou stranu... a to já se jinak jen tak nenechám :).

oslov radek: Tak tak... Díky za nahlédnutí :-)

Yana: No, je fakt, že už máme k té zimě malinko blíž, než ten mrňousek. Ale viděl bych to zatím tak na počínající léto :-) Díky moc za návštěvu:-)

Moc hezká. není pesimistická - když tak je tam trocha melancholie života a času :-) podařila se ...

Vnímám ji jako takovou osobní a tichou zpověď... líbí se mi ))
A také ráda mlčím s koněm
dozvím se toho tolik o něm
dozvím se tolik o sobě sama
Moc hezké :-)

Hezká, cítím z ní to teplo ohně, pohodu a bytí ...

líbí.občas to proživáme

Yana dík jinak to ani nejde...a ono to tak dopadne...úpravy nedělám,to už zbylo z básně skoro nic....

kmotrov: chi chi to asi ne, jsem jedinečná :-) jako každý další z nás, to ti dávám za pravdu a i v tom že ty rýmy jsou takový jaký jsou, taky to neni žádný veledílo :-)

No síla, poezie místního romantického rebela je vždycky tak pravdivá, na nic si nehraje, nic neschovává, tak tady to máte a tak to je, i když se stokrát snažíte a hrajete si na pozitivní život, smiřte se s tim a nelžete si, až je z té reality jednomu zle, super

Hlavně rýmování, působí banálně i obsahově by to sneslo větší nápaditost, aby obsah zůstal ale řeklas to tak jak by to neřekl nikdo jiný na světě.

Úplně mě tu po ránu objala, ale není mi z ní úplně teplo, skoro naopak, to proto že duben už mám asi za sebou, nebo, nevím dojala mě, jsem z ní jaksi naměko a dostala se mi těmi pár slovy pod kůži, fakt pěkná poezie