Čerpáme jeden z druhého, doplňujeme se, patříme k sobě, někdy stačí vyměnit vodu, někdy ale už je pozdě, symbióza zanikla. Jsme jen váza a květina, každý zvlášť. Váza bez květiny je jen nádoba, prázdná a k ničemu, i květina bez vázy s vodou hyne. Pomalu, jistě usychá, je pořád hmatatelná, ale vyschlá a už ji nevzkřísí ani živá voda. Jindy zase stačí měnit vodu každý den, ale často se na to zapomíná a taky květiny někdy příliš vyrostou a vázy už jim nestačí, pak hledají další vázy a třeba nenajdou, ale ta původní už je malá, tlačí a svírá...Je to složité, ale je to časté a taky čas nejen vše zacelí, ale také cosi rozdělí. Je to krásná působivá básnička a je mi z ní smutno

Děkuji pokorně, někdy mam dobrý nápady, někdy by potřebovaly doladit, každopádně jsem to já :-) a pak taky vy a bez vás už by tu nebyla Yana :-)

Všem děkuji, teď jsem si jí znova přečetla, vlastně se mi taky moc líbí :-) Kupodivu

.. tak tohle mne hodně oslovuje.. zdánlivě jednoduchá a přesto je v ní hezky uschovaná pointa..

.. moudré.. hezké :)

Hm, nikdo neví co přinese nový den, začíná to sladce romanticky, tím sis dobře připravila půdu pro pádnou věcnou pointu.
Moc pěkný.

To hraní s velikostí písmen ani mě nepřipadá jako šťastnej nápad.

Umíš dobře pracovat s emocemi, to je vidět i u druhé básně.
Velká radost se může rychle změnit v opak.
Čas od času si všichni dáme nějakej ten vlastní gól.

na mě asi nejvíc zapůsobil ten závěr.... a také přemýšlím, zda to má nějaký účel, hraní si s velikostí písmen.. no, pokud ano, nepřišla jsem na to..

Ďakujem za povzbudivé komentáre.

Ďakujem za komentár a múdru odpoveď.

Ďakujem za komentáre. Povzbudili ma.

Ďakujem za komentáre.Dávaju mi chuť pokračovať ďalej.

Tohle je přesně to, co se dotýká. Nesmírně. Krása!!!

A42: Tak jo ;-)

Zamila: Díky za zastavení, potěšilo. :-) S tím haiku... já ty disputace okolo forem zase tak moc neřeším. Ona vlastně žádná z forem nevznikla v češtině, přesto je nějak používáme.

Mě také přilákal název, ten se Ti vážně povedl. Vlastně i báseň, ale souhlasím se Zamilou, že některá místa jsou trošku těžkopádná. Pokud to mohu nějak rozebrat, tak vlastně hned úvodní řádek mi přijde slovosledem zvláštní, i když tuším, že to tady byl asi záměr. Ale proč nenapsat prostě jen:

“Kouř ohně a noční můra
je moje myšlenka na Tebe...”

Trošku jsem se taky pozastavil u té indiánské coury, ta mi k obsahu básně přijde zbytečně vulgární a přemýšlím, proč je vlastně indiánská?
Hodně se mi líbí ale ten originální a neotřelý rým a krásné zakončení básně. Jako zkaženou ji určitě nevnímám...

no vida

;o)))

dobrý

kdyby nic jiného..., tak tezávěr, ten boduje...

já z ní mám taky radost, „kamínky“ jsou jednou z mnoha mých vášní, ale vtělit je takto do romantických veršů by mne asi nenapadlo