Ve tvé tvorbě hodně slyším Skácela. Tady taky. Líbí se mi to.

geniální :-D A že to tu občas kvasí a lidé se opíjí. :D

slnečnica: Ano bude to tak asi nejlepší,:)

Jej teď si čtu svůj komentář k tvému dílu, a to jsem ani netušila jak brzy ten vítr potkám, děkuji

Musím ti to napsat, má to souvislost s tvou básní, s větrem, s tím jak vnímáme, se mnou, s tebou a s něčím co je mimo nás, s něčím čeho se dotýkáme, z čeho mrazí a co možná jen já nedovedu pojmenovat, s něčím mimo tuhle realitu. Dnes je u nás obzvlášť větrno, vyrazila jsem se svými psy. Krásná procházka a ještě krásnější návrat. Loukou kde si vítr pohrával s květy, loukou která mě úplně uchvátila a nevím jestli to nebyl sen. Zelená, fialová, žlutá, růžová, bílá, barevní motýlkové pohrávající si nad tou nádherou, ale hlavně ten vítr. Proháněl se se svojí majestátností, já ho snad i viděla a on mi vyprávěl. O době před více než sedmi sty lety kdy jsou první zmínky o naší oblasti, o osídlování, o lidech, o bolesti, láskách i o válce a transportu smrti, o židech, o odsunu a o tom že tahle louka tu byla vždy a vypadala přesně takhle a hrál si v ní už jako malý kluk a čekal tu na mě a na nás na všechny co jí procházíme. To aby nám to vyprávěl a mi byli šťastní, šťastní že jsme alespoň na chvíli součástí té nádhery. A já šla a radovala se, a brečela a snad i ti psi to vnímali. Obraceli ke mě svoje hlavy a drželi se u mě. A okolo nám mávaly ty čekanky, komeníčky, žebříčky, jetel, pantoflíčky, jitrocel a nevímco ještě. I přesličku jsem tam našla. Neskutečné. A pak jsem potkala sousedku na kole. Řekla mi že chodím tedy hodně daleko s pejsky. No a to vlastně ani nevěděla jak strašně daleko jsme byli...

Určite je to tak lepšie, mrzí ma to, ale čas naozaj trochu lieči, tak vydrž! ;)

Ježiši, to je ale krásný... :-)

Týjo. Zamrazilo mě. Příjemně.

Zajímavě psaná, s hezkými místy. Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst zase něco trošku jiného :-), pěkný!

Jak píše Zam, chtělo by to lehce ještě doupravovat, přesto není to špatné. Jen to chce pilovat :-).

zadržený de / ach ?

Láska se často přirovnává ke květině. Pořád nemůžu přijít na to, jestli to vlastně není nesmysl. Asi je i není. Když už květina nemá z čeho růst, můžeš ji přesadit. S láskou je to bohužel daleko složitější...
Ta slova jsou strašně křehká. Bolavá, smutná a silná.

Yanishka: Ta jeho báseň je fakt překrásná. Mám ji hrozně rád. Proto jsem ji tam musel zabudovat. Díky za milá slova :-)

Yasmin: To mě opravdu moc těší. Jen doufám, že mi pan Kainar odpustí tu drzost :-)

timelady: Mám tyhle posmutnělé nálady prostě nějak rád... :-)

Zamila: Ty s těma notama nedáš pokoj? Už jenom to spočítat... Toho si užiju po prázdninách v práci až až :-)
Jo - a díky moc za návštěvu :-)

No, nevim, začátek byl docela dobrej až k onomu orgánu :-D Jinak ale zemi s názvem "Irán" bohužel neznam...

Moc pkěná, jemná, něžná i smutná... To by šlo :-)

Singularis: Děkuji za hodnotný komentář. S tou nedokonalostí a opravdovostí, o tom byla má předchozí úvaha, že přikrášlování nad rámec obsahu je ke škodě:

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=36239-pi-neboli-puvab

Tohle je o dotaženosti. V jednom dokumetu o sobě Nohavica prozradil, že napíše píseň a zdá se mu skvělá, založí ji a podívá se na ni za měsíc, už ji tak skvělou nevidí.
Postupuji podobně, někdy změním jen slovo, nebo pořadí slov a má to na dílo zásadní vliv.
Nikdo nenabere víc než jakou má lžíci, to řekl textař folkových písní Jiří "moravský" Brabec. Je to o talentu, jde jen o to nabrat tu lžíci plnou.

Tady jsem třeba po burčáku hodně kvasil (psal a škrtal, psal a škrtal). Ne pro to abych to zkrášlil, ale abych do toho dostal bigbeatovou atmosféru.

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34295-bigbeatova

Nabral jsem jen tolik, jakou mám lžíci...

Díky.

pěkně vykreslená chvilka :))) i mě donutila k pousmání, úplně to vidím..