To se tak lehce a lahodně čte ...

Orinko, děkuji za zastavení a komentář. Potěšil. Někdy není potřeba pochopit, aby člověk porozumněl :)
Piligrime, jestli je akord souhrou jednotlivých tónů, co dají dohromady harmonickou melodii, tak je to přesně ono. :)

Báseň se mi líbila a připomněla mi Ústřední hřbitov; jen trochu nesouhlasím s kritikou zdrobněliny, myslím, že zdrobňování už nemá s rozsahem věcí příliš společného a slouží spíše k odlišování významů – nemůžeme svátku říkat "duše", protože to už znamená něco jiného, ale "dušičky" klidně a je to pohodlnější než ho nazývat třeba "svátek duší". Analogicky rozlišíme lopatu (nástroj na kopání) od lopatky (kost) či kalhoty (svrhní oblečení) od kalhotek (spodní prádlo). (Ačkoliv musím uznat, že malé lopaty, zvlášť dětské, jsou také často nazývány lopatkami...)

To já rozumím, každá z těch duhovek jakoby zněla svým vlastním soukromým tónem. Je v tom smíření, ale i potlačovaná touha po akordu...Líbí - moc !

Konec je skvělej.

Mně to připadá vážně povedené! Jen tu anotaci bych vynechala.

Je to takové zvláštně milé, asi jak si na nic nehraje. Akorát z toho mám pocit voyera :).

a hlavně je to zbytečný, když tě nikdo nevidí

zabírá.. říkal to i Míra :)

Dá se vyložit různě, ale je to tam.

Zajímavá, i když asi nerozumím.

Přečetla jsem rychle, trochu vyděšeně. Působí to na mě trochu jako terapie, čte se to dobře a je to tak procítěné, že moje hlavní myšlenka je, prosím, žádnou hloupost nedělej. Ono bude zase líp, i když vím, že nejhorší na depresi je neschopnost přijmout jako fakt, že skončí. Ale ano, skončí a famakoterapie taky není marná. Z hlediska formy jen snad zredukovat slovo vskutku.

Severak: tak já někdy takle neuspořádaně píšu a bohužel jsem línej to předělat... Měl bych to hodit do lepší kategorie?

Yana: Tak to mě těší. A myslím, že s asteroidem by sis poradila. ;-)

Všechny ty oči tváře ruce klíny, schováno je v ní daleko víc než jen dva mrtví básnici (stejně jsem je nenašla :-) Víš proč mam ráda tvoje básně, protože je v nich tvoje moudrost a vždycky mě tak odzbrojí že nemam co říct, ale tady se mi líbí ten styl který si básničce dala, rýmy a prostředek k zamyšlení. Včera jsme jeli kolem hřbitova a bylo tam spousta aut, říkám: Asi nějaká akce, no všichni se začali smát ale mě je to jedno, já na dušičky nehraju, víš, já na ty zemřelé myslím tak občas, jak mě to napadne...

Asteroidů se nebudu dotýkat, ale tvoje báseň se dotkla mě, to stačí

A proto pro všechno přesto stojí za to žít, dík

Hezké :-)

Za takovými básněmi sem vždycky ráda zajdu a mám opravdu radost když tu najdu něco od tebe, ač je to neradostné, a nejen obsah je to co na té básni zaujme, ale i styl, nenásilný a přitom vymazlený, ale to musí být v tobě, to se prostě nedá naučit, básni věřím a nikde nic nepřebývá ani neschází

Vašek Špongr: Děkuji