Hnedka po přečtení jsem zatoužila, aby mi někdy byla napsána taky tak nádherná báseň, jako je tato pro jistou slečnu/paní :-) Je hrozně moc krásná a i to lehké klišé, jak píše Lasak, u tebe vyznívá originálně a křehce.

Mám ráda básně, které jen lehce naznačují pocit nebo věc a tohle je moc pěkný. Nejvíce mě oslovila ta druhá... Je moc hezky zakončená :-)

ano, ano, tohle se mi líbí

...vyľakaná hromom,
ležím k tebe obrátená chrbtom...

oh, promeškat takovou chvíli, tulit ses měla ;o)))

Yana: To jsem rád, a díky za zastání :)

Amadeo´´: Ano je to záměr a je mi jasné, že napoprvé to lidé přečtou špatně, bez použití čárky, jež tam je, ale se správným přečtením mi to přijde zajímavější. Indiánská z prostého důvodu... znásilňování indiánek při osidlování Ameriky. Kdy Američani chtěli svobodu a mír a zároveň dělali tyhle věci. Jinak coura v tomhle podání mi nezní tak tvrdě, jako když je to použito jako nadávka, ale třeba jsem jen postihnut mladší generací a naší otupělostí k sprostým slovům

ááá, mě se líbííí

taron: Ta druhá část je zrovna povolení části stylu básní, které sem nevkládám. Zajímavé, jak se to líbí, nikdy bych to nečekal

Zamila: Co je myšlen tím "škoda toho začátku"? Jak? pujčil jsem si jej z knihovny a pak jej odmítal vrátit než jsem ho dočetl. Proč? Rád se mučím čtením nezajímavých knih speciálně tedy svaté knihy.

samozřejmě pár klišé rýmů, horší rytmika, ale ty obrazy jsou perfektní. První sloka je opravdu povedená. Upřímně kdybych to bral jako jednu z tvých prvotin, tak super výkon.

Hezká, líbí se mi - bez zbytečných okázalostí smutná, křehká a vítá nový den rozedněním...

Singularis: díky ti za zastavení! :)) těší mne, žes v mém psaní našel/a i něco, co tě dokázalo potěšit a kritiku přijímám, je oprávněná :) co se týká inspirace, tak myslím, že čtu nadprůměrně, spíše to bude jistou mírou nesoustředěnosti a ten spánek v tom bude hrát taky roli.. nestojí za moc.. :) jinak díky za tip!

Poznávám v tom tvůj styl a líbí se mi, i když ještě bližší by mi bylo víc přemýšlení a méně humoru. Ale ten humor ti opravdu jde, je takový "fejetonový", negradující; neshazuje čtenáře z křesel, ale jemně je baví od začátku do konce. Připadá mi, že tomu chybí závěr; chtělo by to ještě chvilku pokračovat a dodat nějakou tu katarzi jako třeba "To byl dneska zase den."

Pokud ti nejde psaní, máš nejspíš buď málo inspirace (tzn. málo čteš a vnímáš), nebo málo spánku. Poslechni si https://www.youtube.com/watch?v=iUr-9jb1ypY , třeba tě trochu naladí. ;-) A podle Virginie Woolf je k psaní také potřeba "vlastní pokoj", tedy klidné místo, kde tě nikdo nebude rušit nebo po tobě něco chtít.

Pěkné… Koukám, že jako správná básnířka tvoříš v každé chvíli :)

Nejsou to úplně dokonalé pohádky, ale přesto mě zaujaly a některá místa se mi líbí moc, jako třeba právě toto:

V záblácených botách
pěkně v duši šlape
tvůj hlas. Už není medový,
už nelovíš mne! Ne slovy
a když už, tak jsou jedovaté

Škoda jen, že to tak hezky neplyne v celé básni…

Zajímavá báseň, líbí se mi. Něco mi připomíná, ale nechci si vzpomenout...

člověk si potřebuje utřídit myšlenky, a když to jde i s rýmy, tím lépe. Je to zpověď, jak psala kolegyně, nevadí mi "laciné" rýmy, jak psala druhá a asi mám na tebe, jako třetí kolegyni taky slabost :-), nebo, že by ne? :-))) a mužští kolegové maj taky pravdu a basta!

ŽblaBuňka: je to čistá pravda :) děkuju za návštěvu :))

Severak: Hezky fouknul Severáku.
Díky moc.

Yana: No a to vlastně ani nevěděla jak strašně daleko jsme byli...
Jsi úžasná. Děkuji Ti moc.