wocell: No, historie se hodí a ač jsem věcem jako Chomského přednášky věnoval dost času, bylo to spíš ze zábavy. U té historie cejtím, že by to zábava nebyla... Ale prakticky: co nebo koho konkrétně myslíš, jakej titul. Vůbec se v tom neorientuju.
Část dvě: že Chomsky je marxista a anarchista s tím bych zhruba souhlasil, byť tomu zas tolik nerozumím. Rozhodně bych ho dával k anarchismu blíž než k marxismu. Ale přímo jeho knihy jsem prakticky nečet, takže se můžu plíst.
Ale spíš by mě zajímalo to: vytrhává věci z kontextu... Nějaký příklad?
Jednak se tím, cítím dotčen, ale... použijeme argumentaci autoritou: jak může nejcitovanější vědec vytrhávat věci z kontextu? :-)

Možná špatně jsem vyvodil, že ty nebudeš marxista nebo a anarchista, je teda nějaký směr, ke kterému se hlásíš? :-)

Z této reportáže mám velmi příjemný pocit. Takovou "nepřítomnost samoty v tíživé situaci" jsem ještě nezažil/a. Myslím, že člověk se musí nejprve setkat s laskavostí, aby sám mohl být laskavý. Podobně jako Jean Valjean v Bídnících, kterého nenapravilo devatenáct krutých let na galejích, ale jeden laskavý čin duchovního ano. Text se mi líbí zhruba po to otevření okna, zbytek je popsaný způsobem, který pravděpodobně překračuje meze mé schopnosti imaginace.

Co se týče karmy, Wikipedie rozlišuje buddhistickou (v rámci života) a hinduistickou (mezi životy). Na základě svých zkušeností jsem postupně dospěl/a k paradigmatu, které je buddhistické karmě velice blízké, takže bych mohl/a říci, že v ni de facto věřím; myslím, že je to vliv svědomí, vždyť přece právě svědomí člověka trápí, když udělal něco špatného, a odměňuje štěstím za to dobré. V hinduistickou karmu nevěřím.

Když to vezmu jako pohled na umírání, vadí mi tam takřka stoprocentní orientace na současnost. Vždy jsem si představoval/a, že umírání má předcházet hodnocení a posouzení vlastního života; slyšel/a jsem, že se říká, že umírajícímu "proběhne před očima jeho život ve zlomku sekundy". Ale možná to závisí na jeho vlastní víře, někdo třeba věří, že jeho život bude zhodnocen až po smrti, a tak ho nenapadne hodnotit ho sám...

Děkuji za tuto reportáž. Budu se k ní vracet, až budu zase někdy sám/a a slabý/á.

Dojalo mě to. A uvědomil jsem si, že jsou věci, které dokáže napsat asi jen žena. Bylo by zajímavé to rozvinout víc do šířky. Jaká byla umírající paní když byla mladá? jako hodná ošetřovatelka, nebo jako zmalované vajíčko? Jaký je všední život hodné ošetřovatelky, kde sama bere sílu?
Ale to neber jako kritiku, je to citlivě napsané.
Príma.

oslov radek: Doufám, že to nebereš jako nekalou konkurenci! Jen jsem zase po delším čase měl chuť si hrát, upoutal mne název v Posledních aktivitách a tak nějak to probudilo i mé vzpomínky, mou fantazii i moji paní Músu...:-P

KubajZ: Velký dík.

Inu já čtu všechno a hodlám v tom pokračovat. Někdy mě to ovšem trochu zklame, to je fakt. Četl jsem tu formálně dokonalé nebásně a taky naprostou poezii zcela bez formy a pravidel. Nic ovšem neumím a nechci hodnotit. Zde jsem se nejprve pousmál jisté kostrbatosti a musím ocenit zcela neotřelý závěr typu věta z jiného světa. Ti, co Ti radí psát a číst, radí dobře. Jen neztrať sebe a neštěť se na kritiky. Často chtějí jen pomoci.

Jasně, karma je pro mě pochopitelnější a pravděpodobnější než osud :-D

Yana: kdo ví, jak to s tou karmou doopravdy je.. díky

každý píše jinak ta tvá verze je super shane.

páni, tak tahle se opravdu povedla

loveit!

krásně vnímám ten tvůj podzim, pěkné

Je to super stav, vědět, ráda vím :-) často nevím :-) líbí, to vím

Amelie M.: Ahoj Am, už to pomalu vypadá, jako bych tam ty sněžný fotky dával jen pro toho tvýho sněhuláka :)). Ale jsem rád že tě těší. Měj příjemnej i celej den ;o) Děkuju !

Am. zcela upřímně jsi mě rozbrečela, ale z té krásné reportáže jsem procitla při epilogu, víš, nedávno jsem se zranila a vlastně teď přemýšlím, že mi to třeba někdo mohl přát. Jinak se ti to moc povedlo, je to empatické a líbí se mi že to vypráví ta umírající, skvěle a ano, ne každý v pomáhající profesi je k tomu stvořen, dík, pěkné

Yana: Děkuju Yano, moc mně tvůj komentář potěšil a jsem rád, jestli ti mý veršíky a foto zpříjemnily dnešní ráno :))

Yana: Díky za komentář.)

nemám co dodat.. snad jen, že se mne to opět příjemně dotklo.. pohladilo.. a tvoje obrázky miluju :) těším se na další..

miluji tyhle moudrostí protkané básničky, ráda z textu cítím život, emoce, prožívání, hledání, nacházení, krásná fotečka navíc, jo tohle je pěkný

i takový můžou být ty krásné bílé vánoce, svátky klidu a míru, ano, smutek matek je to, co zůstane, pěkné