Slova jsou vždy nedořčená, prostě jsou příliš krátká na to, aby postihla skutečnost...

Vykouzlila úsměv :-)

Je to moc a nebo málo. Veškerá zklamání máme ze sebe...

Chci něco napsat, ale není co, vše bylo řečeno. Jsem zasažen.

Chm, to je báseň o zradě? A o jejích následcích? Ten závěr to možná posouvá zas jinam, ale líbí se mi nejvíc.

Ginnare: Přesně tak. :) Hlavní je podle mě to, že si v tom každý může najít něco svého. :)

Ginnare: líbí a dokonce moc! a vím, co myslíš i já občas znám ten pocit..báseň skvělá :)

Krásné... :-)

Líbí se mi to závěrečné vyjádření sebedestruktivní stránky lidství :-)

Zaujala. Sice nevím, zda-li jsem i pochopila, ale nemyslím si, že je důležité, co v tom vidím, ale to, že něco vidím... :-)

Amálie: Děkuji mnohokrát. :)

Zajímavá.Musela jsem jí číst několikrát... Chytla mě

Zdenek39: Jak pro koho...
Díky za zastavení!

Krásné. A hlavně pravdivé, láska se často přeceňuje (ale jako, nepochopte mě špatně! :D). Přátelství je důležité. Těch pravých přátel člověk nikdy nepozná mnoho, važte si jich.

labuť: těší mě, že se Ti líbí. Mám totiž poslední dobou pocit, že mi mozkové závity zamrzly.
Děkuji :-)

kmotrov: na Tvou kritiku se vždy těším.
Nevěřím, že je v ní byť jen špetička závisti.
Vždyť Ty jsi přeci vzor nestranného kritika, který je schopen si za všech okolností udržet odstup... ;-)
Děkuji

KubajZ: děkuju

krásný

slnečnica: Díky Ti.
:-)

Měli by jste si zatopit.
:-)
Ubrala si formátování textu a to je dobře, smysl má jen když vyzdvyhuje obsah, jinak je na škodu.
Já bych se s takovou básní ještě mazlil, hrál bych si sní. Třeba bych ji zkusil víc rozsekat, aby si ji čtenář víc užil.

Záhon
okenních tabulek
plný nočních růží

tichá krása
bez vůně
co motýla

nevzbudí

Umělcovo
mrazivé jaro
vypuklo
zebe

Přesto
já hořím
hořím celá

hořím myšlenkou
*
*
*
myšlenkou na Tebe

Samozřejmě veškerá má kritika je jen bledá závist tomu, komu jsi to psala.
:-(