zajímavý dílko..

.. docela bezva obsah.. vidím v něm život takovej, jakej opravdu je a to mě baví :)

líbí

Nahodit,
Nápřah,
Pink... já to vidím docela růžově

za mne super.

Immotyob: rozumím Ti, I v těchto případech, ale najdeme vždy něco pozitivního...a to je to, že ses dokázala zvednout a jít dál...
Děkuji :-)

Trochublázen: Děkuji...

Vyhrála jsem :-( Buď můj míček nedoběhl, nebo se za ním ani nehonil... Jak rád by člověk někdy prohrál.... a pak ve své ruce držel ruku toho z druhé strany ... alespoň na chvíli
Je to hezký... :-)

"Prsty se napínají, jak struny violoncella..." Pěkné :)

Trochu blázen dík proto jsem to tak napsal

Odzbrojující

Vůbec tomu nerozumím, ale i tak se mi to líbí

Orionka: noo, tak nějak, jak píšeš.. jsem u tebe zvyklá na mnohem větší napětí.. pravda, to bude ono :) tak příště

Amelie M.: Jak píšeš, tři strany, kterým ten den mohl zásadně ovlivnit život (tomu třetímu nepřítomnému úplně nejzásadněji :)), ale souhrou několika okolností se nestalo. Myslím, že tomu chybí šťáva, chtělo by to ještě si s textem pohrát a vybrousit nějakou pointu. Tobě patří dík za přečtení i komentář!

vážně dobrý.. máš tam skvělý obraty a myšlenky.. hlavně psí hlavy se mi líbí!

Tahle se mi líbí, úvod nemá chybu a celé to v sobě má takovou jemnou, nevtíravou poetiku.

vlastně zdánlivě obyčejný den a běžné situace, pohledem tří stran.. je to hezky popsané, skrývá to v sobě jistou míru napětí, ale něco málo mi tam chybí a nedokážu popsat, co to je.. - není nad kvalitní koment, viď :)

Tak na mě je asi jednoduchá až moc, potřebovala bych nějaké vodítko, abych porozuměla.

Hezky jsi to napsala. Svoboda, důvěra, tolerance - to je základ :).

líbilo by se mi, kdyby první báseň zůstala jen u té poetiky, jako druhá.. je to mile zastřené a přece tak jasné.. hezké :)