Je to fajn - jako vždycky :-)
A našel jsem tam ještě jednu básničku: když dáš za sebe jenom slova, která jsou sama na řádku :

v polibcích? v dotycích ?
sobecky Tebe...
nemůžu teď hned - duše schází...
minout -úsměv...
zůstat - úsměv...
Potom usínám - v Nás...

(a to jsem si přidal jen tři malé “v”) název jí dej sama :-)

:))) nemá chybu!

Nikytu: Děkuju, jsem rád, že se ti líbí :-)

Zamila: Díky, tak to mám fakt radost :-)

Orionka: Amelie M.: Jsem rád, že vás zaujaly. Jo, s tou druhou máte pravdu. Cítím to taky. Ale bylo mi ji líto vyhodit. To by těch sklíček bylo už trochu málo. Mají sice všechny tak trochu podobnou barvu, ale tohle mi přijde nejmodřejší :-)

Krásná poezie, líbí se mi to úplně všechno :-) Skvělé výrazy, bezva nezkrotná fantazie, Ty prostě (většinou) nezklameš... :-)

Vcelku dobré a chytré, slušná pointa :-) Teda vlastně neslušná... :-D

vůbec nevím, jak popsat pocit z této básně.. je tak trochu jako z čítanky.. určitě není špatná a je hezký, jak umíš vyjádřit cit vůči jedné z nejdůležitějších osob ve tvém životě.. ale ta spousta zdrobnělin na mne působí spíše negativně, tak trochu sentimentálně.. problém může být v mé povaze, neumím dobře projevovat city, které v sobě nosím a nemusím moc zdrobněliny..

Amelie M.: Děkuji za tvůj pohled. Zřejmě poetičnost moc nevnímám (neumím vnímat), protože tam ten rozdíl nezaznamenávám, ale když nepíšu básně, tak to snad nevadí...

líbí se mi první a třetí.. jsou příjemné k zamyšlení.. u druhé souhlasím s názorem orionky :)

s karmou je to jako s bohem.. nikdo nikdy ještě nepodal hodnověrný důkaz o tom, že existují.. jde jen o to, v co věříme či nevěříme.. :) karma i bůh může být jen prachobyčejná šťastná či nešťastná náhoda.. kdo ví :)

Singularis: můj déšť se také dívá směrem dolů.. na život na zemi.. ;)

tvá mini není špatná, ale je pramálo poetická a k mým se úplně nehodí, každopádně díky za tvůj pohled..

Není karma nakonec jenom útěcha pro lidi kolem? Ujišťují se tak, že trest za hříchy a nepravosti určitě přijde, prostě musí, a když to nevidíme a hříšníkovi všechno vesele prochází, tak ho jeho karma dostihne v příštím životě nebo jeho potomky nebo se něco stane ... věříme tomu, protože tak moc chceme spravedlnost. Jenže co když žádná spravedlnost ani karma není?

Nejvíc se mi líbí první dva obrazy. :-)

Líbí se mi, nejvíc ta čtvrtá s ohlazenými slovy, to je hezký obraz. A nejmíň druhá, ta je na mě už trochu moc sentimentální.

shane: Nostalgická? Jak se to vezme. Celé to s tou hospodou je vlastně úvod k těm posledním dvěma řádkům. Totiž, že by se člověk měl vždycky vydejchat a zamyslet, než zbytečně vypění a stačí třeba někomu neuváženě ublížit, nebo nadělat spoustu škody. Učím se to už drahně let, ale moc mi to nejde. Většinou to pak vidím až zpětně.

Na ty hospůdky, o kterých píšeš, mám krásný vzpomínky. Strašně rádi chodíme s kamarády hrát. Je nám úplně jedno, kdo sedí kolem, člověka těší, že se to někomu líbí. Nejkrásnější bylo, když jsem takhle obrážel hospody v nějakých osmnácti s kontrabasem a dlouhými vlasy :-)

Mně už nějaký člověk na ulici něco podobného vnucoval. (Jen to nebylo velké jako kufr a nic o tom neříkal, jen ať si to vezmu.) Neznámým mužům na ulici nevěřím, třeba jsou v tom kufru drogy a když si ho vezmu, zavřou mě za nedovolené držení omamných látek... Nemluvě o tom, že pokud je kradený, nechat na něm svoje otisky prstů také není zrovna dobrý nápad...

Amelie M.: Šlo by to, za předpokladu, že by se déšť díval nahoru, ale živé bytosti se obvykle dívají směrem, kterým se pohybují, proto mi ta představa evokuje jinou báseň:

Miliony soudruhů
střemhlav do louží
kamikaze.

Nostalgická?
No, Amelie má pravdu v tom, že jsme často vmanévrováni do rolí, po nichž netoužíme a děláme věci jinak, než bychom chtěli...Je tolik věcí, co nás záměrně rozdělují (Divide et impera!) a vytratila se pospolitost a dobrá vůle...
Možná, že u vás se ještě v hospůdce zpívá při harmonice nebo při kytaře, tady je prý ještě taky pár míst, ale většinou je tam uzavřená společnost...
Pamatuju, jak tchán hrával krásně na heligonku, v hospůdce, na dožínkách i jen tak doma a jeho dcera to dala i podle not. Dnes z kulturáku, kam také chodil a kde byly i krásné plesy, je montovna desek s tištěnými spoji, podobně v jiných prostorách se kompletují zubní vrtačky...
Ostatně, pivo i nealko podražilo, někde zavírají, prý kvůli EET a kuřáckému zákonu, ale pravdou je, že lidé se stáhli do sebe a neumí se tak bavit a být tolerantnější jeden ke druhému...:-(

Po přečtení básně a komentářů mi to pěkně šrotuje v hlavě. Hezky jsi to rozproudila. Nevěra, jako prověrka vztahu, jak říká Taron? Já myslím, že tohle se nedá takhle zobecňovat. Co může jeden vztah posílit (což jsem ještě asi neviděl), může jiný zabít (což jsem už viděl mockrát)...