Lidé jsou zajímavý tvoři,už i opice nás předběhly,vzájemně se dvoří.

Tahle se zdá prožitá skutečností a je v ní chtění,touha přání.Hodně lidí píše básně jen od stolu a tlačí se na množství.Ze slovy se dá čarovat,ale prožitá věc se vyčarovat nedá.Tobě moc času na život chybí.Tak třeba se mílím ,ale život na tebe čeká Radku.žij víc a pak to hoď na papír.Hodně ti fandím.

... a nejvíc se mi líbí ten podtitul :D

Moc hezky jsi to vyjádřil. Potmě toho člověk moc nevidí, s malováním je lepší počkat na světlo.

To je fakt dobrý, úplně to instantno vidím.

Pěkně si s tím hraješ, to mám ráda.

Umřel? Nebo jen odešel? Každopádně smutné a působivé. Ale nikdo nevíme, kam plujeme... a proč... v tom je to spravedlivé.

jedenáct let staré dílko.. :) je to moc pěkně psané, opravdu mě to vtáhlo do děje, přesto mám pár technických námitek.. nejsem si jista, jestli to na letištích, i když před 11 lety, vypadalo tak, jak je to tu popsané.. také mi přijde důvod rozloučení trojčlenné rodiny nedomyšlený, jakoby se nehodil to téhle doby.. gesto s letenkou je moc pěkné, ale.. je to moc snadné..

přesto opakuji, hezky se to čte a potenciál to má.. a jsem ráda, že se ten muž nezachoval jako pako, ale postavil se nakonec problému čelem :)

Immotyob: jo, kdo ví.. díky :)

Dickens: určitě.. díky

človiček: díky za zastavení.. tvůj komentář mě zaujal

Epifairos: Díky mc.

človiček: Díky moc.

Je to krásný - a na hraně / Proč se to jmenuje “Čekankový...” jako že čekáš ....? a proto brečíš ....?

človiček: Tu chválu si snad ani nezasloužím, ale děkuji! Učitelka nejsem. Taky přeju hezký den.

taron: Děkuji za návštěvu, milá taron. A rozumím, je to málo srozumitelné, teď s odstupem to vidím taky.

Amelie M.: Moc děkuji :)

Amelie M.: Dík! Hele asi nenapíšu, zas tolik nevyčníváš... myslím vyčnívání v tom smyslu, který potřebuji jako inspiraci. Takže můžeš být v klidu :))

človiček: Moc děkuji za milou návštěvu! :)

Jsem s Dickensem - moc hezky napsané a smutné. Myslím ale, že nejdůležitější je, že pluješ dál...:-)