Myslím, že ne...lidi mi říkávají, že jsem přísná:)

Také toužím po vláze... a jak se zdá, jsou nás zástupy... zástupy žíznivých...
Známě bolavá miniatura... kéž by nám už zapršelo... snad se vykvetlá růže nezmění v ostnatý drát... :-)

Leslie: těší mě, že zaujala.

PS:
Ano, je to můj hlas, ale myslím, že jsi až příliš laskavá k mé amatérské nahrávce jen tak na mobil... :-)

Díky za náhled :D

Přeji ti tu růži a sobě taky.A klidně ať lije,teda pokud máme rozkvést,za sebe neručím,jsem suchopár.Ty máš šanci,pokud nebudeš leštit svoji bolest.Mejdej .mejdej,zvedni to,vzlítni,už můžeš.Hodně radosti.

Teprve jsem si pustila nahrávku. To jsi ty? Krásný hlas a divadelní přednes!

Velmi zajímavá.... a ten konec!!! Velmi výstižný. Líbí se mi.

Trochu mě z ní píchlo u srdce...něžná.

Prostě... bez brzd řítí se do řiti života kára

Ten závěr s ice už je slabší, ale to předtím je výborný! Děsně jsem se pobavila, fakt. Je fajn a vzácný zasmát se nad něčím, co je výstižný a zároveň takhle suprově pracuje se slovama.

človiček: Díky, že ses stavil...

Gaia77: Ahoj.původně se jmenovala Celestinské proroctví.Proto je ti to blízké. Dodnes se orientuji podle energie kterou vnímám kolem sebe.Myslím ,že je to dobrý kompas,jen jako hrdina románu občas propadám skepsi a beznaději,kompas se my pak směje,protože vysvětlení se skrývá obvykle za rohem a zbývá poslední krok.

Clovicku, tak tahle Tvá první... strasne moc mi neco říká...jako kdybys psal o mne.

taron: Děkuji,Moje orchidej nepoznala v dětství žádný cit.Nezlobím se proto na ni.Kaktus se prostě nedá zalívat.A tulit se k němu,možná my jen chce pomoc najít štěstí.i to je někdy projevem lásky,nikoli však příjemným.

Věříš, či nevěříš... - věčné to téma, subjektivní, někdy zavádějící náhodami a tím, co si člověk poskládá... každopádně víra umí zázraky :-)
krásná báseň..., už je mi blbý ti to pořád psát, máš tam něco podprůměrného?...musím jít hledat

Ach jo, smutné totok, smutné, leč život.
Snad jen vyjádření druhé strany by objasnilo, zda, byť v květináči si ji chránil, či ona viděla (cítila), že ji dusíš? Taky jsem utekla ze zlaté klece, protože se mě tam nikdo neptal, co chci já ... a pokud jsem to řekla, tak mi to stejně bylo k ničemu, protože někdo jiný rozhodl, že vše dělá pro mne, ale beze mne... tak tak nějak, pokud jsem ti v něčem pomohla, budu ráda.

Nikytu: Přesně tak nám to říkala babička, když jsme se, všechny děti, seběhly, usadily se kolem ní a volaly "Babičko, vyprávěj." :))

PrimaDen: to básnění ze mě dělá děsnýho citlivku :))

tak není třeba se červenat☺ na to jsme tady my, holky ne?)))

dobrá