...a marný šípy Amorků... :)

DDD: Hanulka: Leslie: Dickens:

Tahle je slovo od slova pravdivá. Vždycky každému říkám, city uchovat v nejvyšším utajení. Děkuju Vám za přečtení, moc. Mám ji ráda.

DDD: Však mi ty Tvoje taky. Moc. :)

Hanulka: Usmívám se tu, mám radost. A kdo by ji neměl. Děkuju. :)

Nápad by si určitě zasloužil rozvést, proč končit už u první vločky, když i další jsou krásné?

Tedy v první sloce mám vždy jasno, co vybrat. V druhé je mi to fuk, Třetí je zajímavá. Čtvrtá mi sedí - medím si v rozpolcenosti. Pátá (fuk, fuk, jasno, jasno) - Docela zajímavý kvíz. Od šesté by mohla začít báseň ma docela dobrá.

Ten konec je nádherný. Stará tma...

Furt se mi to zdálo takřka blbé, ale ta pointa je naprosto super. Jsem pro dnešek nadšen.

Řeklo by se nic moc - pár slov a mě z toho zebe taky.

není to zlé... živý námět...
já bych si s tím ještě pohrála. Určitě bych zásadně zredukovala ta opakovaná slova... :-)

...ještě starší tma... úžasně to ve mně doznívá...
pro mne poesie se vším, co poesie má mít :-)

Orionka: Ne, naší domácnosti se to zaplaťpámbů netýká. Objevilo se to někdy minulý týden. Nejspíš to budou ty noční chumelenice a možná taky soud kamarádky o děti. Takovej souhrn nedávnejch pocitů. Díky za nakouknutí.

Tichá domácnost? Ta je hodně smutná, až mrazivá, tak ať je o Vánocích veseleji.

Severak: Tak ono, když dejme tomu někoho okradeš je sice na jednu stranu na houby někomu tvrdit "neměl bys krást" , ale furt lepší verze než někomu tvrdit, že je to naprosto v pořádku. Myslím, že je do určité míry lidské v tomhle dělat přešlapy a je třeba naučit se to přijímat (nikoli si to tím omlouvat). Každopádně i přesto bychom se měli, a taky to tak asi děláme, snažit chovat morálně správně. Ovšem ne vždy víme, která cesta je ta správná a ne všechny otázky jsou jednoduché.

Lasak: no ono u té morálky jde spíš o praxi než o teorii. Já třeba vím, že jsem se v minulosti (i poměrně nedávné) k některým lidem zachoval jako kretén. Z toho důvodu bych si ale nedovolil radit ostatním, jak mají žít.

Homér: Víc mě zajímá to "atd. atd. " Singulárisovi jsem na to odpověděl. Kdyby jsi dodržoval tenhle argument, tak by bylo přece nejlepší ji držet zavřenou ve sklepě, aby se nemohla náhodou zamilovat do někoho jiného.

Dost často mi básně připomínaj obrazy. Strašně se mi líbí, jak mícháš barvy :-)

Myslím, že je dobrý nosit v sobě snář. I když to je asi trochu mimo mísu. Líbí se mi. Moc.

To tě tak omráčí, že nejsi schopen pohybu, i když bys nejradši zabíjel, že ano. No a na druhý straně jsou manželé, kteří mají dvě šikovné děti, přitom natáčí amatérské péčko s jinými lidmi. Vůbec bys to přitom do nich neřekl. Jako repráky mám radši stereo, ale vztah mono. Já vím, je to sušší než kašel britské kočky. No jak pravil/a Singularis, v polygamii je pak lehčí se zamilovat do někoho, koho bys jindy kvůli trapným zásadám slušně odmítl. Atd, atd.

Homér: To, že s námi máchají emoce, ale neznamená, že jednáme správně. Když zabiješ člověka, protože jsi byl zamilován do osoby, která tě o to požádala, tak pořád nepůjde o morálně správnou věc. Tohle nemá ukázat, jak se chováme, ale jak bychom se měli morálně správně chovat.
Lidé dělají chyby dnes a denně a já také. Přesto je plno lidí, kteří si tuto chybu omlouvají a myslí si, že morálně špatně nic vlastně nedělají. Zároveň se snažím poukázat na možnosti toho jak to lidé mají a je do toho vnesen respekt k tomu, že jsou lidé, kteří chtějí žít v polygamii/ bigamii a měli bychom to být schopni respektovat. V podstatě jde o určité roztržení šedivého a pohyblivé hranice mezi mezi morálně špatným a morálně omluvitelným skutkem.