To se povedlo. Moc Hezké.

Krásné obrazy. člověk se až zasní.

Smutne

Úžasné počtení... Než zavřela se hladina, dech se zatajil...

Včelky trochu znám.Dají se přirovnat k mnohým lidským postojům.Báseň se zdařila.Teď mě napadla taková hloupost.Vstupní ochranný portál vyhodnotil báseň a došel k závěru že nejste robot.bylo detekováno mnoho citových a pocitových kombinací.Jste vpuštěn skrz infiltraci mechanických nepřátel.:-)hodně zdaru

Máš bohatou slovní zásobu,je vidět že hodně čteš a dokážeš se ubránit opakování stejných slov.Mé dcery tohle neumí,škoda.Hodně zdaru vlčice s ohněm v očích.:-)

Máš slušnou podporu a já připojuji se do armády tvého vojska.Jen odpusť náš vojevůdce že místo katany(japonský meč samurajů)používám pero a slova.Ty té energii rozumíš.Přeji ti ať tvé světélko nepohasne a tvá elfí duše ať se nezalekne iluzí tohoto světa.

Je jedno čí je to příběh,protože ho pravděpodobně jednou zažijeme všichni. Oběmově je to dílo kompaktní.Jen je škoda,že to vždy(skoro)vyvolává strach a hněv či bolest ve formě lítosti.Umíráme ticíce let a pořád je to utrpení.Dá se na tom něco zlepšit?snad jo.

Pročetla jsem teď jedním dechem všechna Vaše díla... Pomyslně se ukláním... Spousty myšlenek, které mi mluví z duše a tolik pravdy pohromadě...
Krásný... Děkuji za počtení

Zajímavé...

Ayla: Dík, holt jsem zde drobet zabřednul:-\

Tohle boli...

Zajímavé, dlouho jsem tady nebyla a už z názvu jsem tušila, že bude od tebe :)

Pěkná

Skvělá atmosféra. Dlouho jsem tu nebyla a tak jsem si chtěla okouknout starého klasika mých let a stále je to klasik.

Kdybych zrovna nejela v přeplněném vlaku, tak bych té slze, která se po přečtení tvojí básně drala ven uvolnila cestu. Ale udržela jsem se. Žalostně jemná báseň. Jemná a lehká jako ten prach letící vzduchem.

Tak to smekám,asi mne péče o rodiče taky nemine,ale v tomto zorném úhlu ta báseň je srozumitelná.Hodně klidu přeji

Hm, připomnělo mi to moje básnické období, kterým jsem prošel jako somnambul secesní vilou, zavřel dveře a upadl do vzduchoprázda. Poezie se rozplynula, v echu zaznělo ještě pár veršů a nastala tma a ticho - totální mez inspirace. Teď už si můžu leda číst cizí básně o lásce. Lepší, modernější, rafinovanější, křehčí... jako tahle.

Nenapíšeš ji na papír, ale život vám napíše poezii. :)

holka.přes.ulici: To jsem rád. Díky za přečtení i za pochvalu. Potěší :-)