Strach je kamenný kabát. Připomnělo mi to Oldřicha Janotu. První krok do tmy, je světlo za dveřmi...
Vyzdvihl bych to použití vyjmenovaných slov, jako vtipné metafory pro normu.

Těžká beznaděj. Vidím to dost podobně, všechny ty kurníky, polomy, trouchniviny a tak… Báseň jak vyšitá pro nedělní večerní chvilku poezie. Moc mě neuklidnila, což ale není výtka.

holka.přes.ulici: Děkuji moc.

kekebreke: Moc děkuju.

super, talent od boha

slavek: I já děkuji.

Smál jsem se... Nad poslední slokou jsem se ale hlasitě rozřehtal.
Opět velké díky.

slavek: Děkuji. :-) Nápady jsem sbíral/a delší dobu, ale zpracování je nové (napsal/a jsem to skoro celé dnes dopoledne).

Podařená satira.
Je to nově napsané nebo upravená starší verze?

Hodně smutku, bolesti. Ale i tady se dá najít optimismus. Pohnula ses přece vpřed touto básní...
Pěkné.

Yasmin: Děkuju moc.. vážně.

Yasmin: vážně si to myslíš? To hřeje :-)

Co panelák to vesnice
lidé se tam znaly
přes vytopené stoupačky
do očí si lhaly.
Kočárkárna,prádelna, sušárna
sousedek kolektivní drbárna.
Chaloupku já dneska mám
na svět svých dětských očí
vzpomínám.

To je nádhera. Každé slovo, každý řádek... krásně se čte a krásně se v ní ztrácí... :-)

:-), hezká říkanka, hlavně neztratit humor :-)!

Na mě to už působí malinko překombinovaně. Myšlenka básně ale špatná není :-)

Líbí se mi myšlenka. Báseň vůbec není špatná, závěr mi to ale po pravdě trochu kazí... Dal by se podat originálněji.

Je z ní smutno. A moc se mi líbí. Pro ty jemně uplakaný řádky.

Píšeš moc hezky. Vidím v tom určitý potenciál :-)

Hezká hra se slovy. Líbí se mi to :-)!