Tvůj hlas prořízl moje ticho... ale nerozbil ho... Jen ho rozvlnil jako první kapka deště hladinu rybníka. Díky za ten pocit.

koiška: Kdyby jste jen tušily svou magickou sílu, svět by nikdy neztratil rovnováhu.Jste chimérou vesmíru, podstatou života, snažení, jste náladou této planety, takřka zničenou nadějí.

Keltské ohně hoří, lovci se ženám dvoří.Teplý vánek v žilách vane, pluh do země se noří. Nad vším májky symbol vlaje.Životem se plní stáje.

Tak to je krása.

Hm, já ji ještě neviděl a už voním k jejím vlasům..pěkné.

rádo se stalo, když je zasloužená, je třeba ji vyjádřit,..

Krásné, epické a plné citu.

Miluji ty krajky očních mžitek...díky, snad obživnou.

Hezky jsi to napsala a mimochodem ano, sluší se to ,aspoň podle mne.

Mám ráda tóny podzimní
i když nám mysl ovlivní.

Pěkná

Moc bolavá ale hezká svým smutkem. Já jsem vlastně začala psát z osamocení.Děkuji, že píšeš tak krásně .

Vzpomínkové pohlazení,hned jsem celá rozněžněná vzpomínkou na léta minulá.

Půvabné..nemám slov.
Čtu po druhé po třetí po několikáté,
víte vy básnířko co vlastně pácháte ?
Jak se nám verši do srdcí vkrádáte.
A za to děkuji.

Ve třech řádcích taková pravda. Píšeš mi z duše...
sníh zasype všechno to nečisté a zkažené.

Tam v Tvé básni je všechna ta bolest z odcizení. Znám to. Ale nedokážu to tak krásně napsat.

Tak krásné a tak jemné. Já mám moc ráda déšť a snad všech podob, ale nejraději právě ten co mu můžeme nastavit dlaně.

vanovaso: Děkuji moc.

vanovaso: Dlouho jsem tu nebyla , děkuji za milé přivítání i za to že mě čteš.

Jo, jo, svatá pravda. Jen ten přelom dne a noci... "podvečerní strašidýlka"