vanovaso: Děkuji. Ať vám zahrádkářům přeje štěstí.

Psavec: Dík, těším se.

Zahrádkáři to mají vždy těžké :-)) hezká ....

Bezva, asi taky přidám jednu krtčí básničku.

Psavec: Díky, (ta Magdalena mě fakt nějak chytla...)

Dobrý je to.

Povedla se.

Trefa.

Věčné hledání a váhání. Projev citlivé duše a velkého srdce.
Pěkné zamyšlení, díky za něj.

první dvě sloky se mi fakt líbí, pointa taky.. v dalších slokách mi vadí styl jazyka, který tu báseň z mého pohledu trošku rozkopává..

no, myslím, že je to trefně popsané :)) asi to občas zažívá více lidí, ale jen málokdo to přizná.....

tchyně je zbytečně stigmatizovaná.. není to o tomto postu, ale o osobnosti člověka.. však i tcháni umí kecat dětem slušně do života....

moje tchyně je bezva ženská (vídáme se denně a rády si dáme kafe na zahradě, popovídáme..), až na pár drobných chyb, které ostatně máme každý.. přesto bych jí nikdy nedokázala říkat "maminko".. maminku mám jen jednu a i já jsem mamka jen pro své kluky, takže toto oslovení své budoucí snaše rozhodně nabízet nebudu..

moje tchyně měla šílenou tchyni, doslova a do písmene.. no, a říkala jí "maminko"....... nikdy jsem nepochopila

PS: tchyně, ne tchýně ;)

Ginnare: Neptej se. Sama víš. Asi si přeju, aby tu truhlu našli nějací dědicové někoho jiného...

Hezky vygradované s pointou až v posledním slově, povedené.

náklady uložené do truhly vzpomínek... bohatství, které bledne a bledne... až se jednou dědicové sejdou, co asi v truhle najdou?

iluze: přítelko milá... láska je moře slz a ještě víc... od radosti, od smutku, od štěstí... když slzavé kaluže vyschnou, je to suchopár duše, co Tě udolá... :-*

že neznáme jak poznávat...

Neu: moc diky, to me tesi, kdyz jsem to psala pro “sebe” do mobilu jen tak. Existenční krize prejde, az odezní úplněk.)

Moc hezky napsano. Neporadim ti, ale nejsi v tom sama.

slavek: Díky za nakouknutí.