Lehounká jako pírka..

Fakt mě vždycky rozesměješ. Parádní, nášupová...

To stojí za zamyšlení. Pěkná.

Ta teda je ...mrazivá

Vyvstávají obrazy, jako by ale kolem mě pluly po řece a já je v té básni nestíhám zachytit, je jich příliš mnoho a všechny křičíš stejnou silou... Zůstává přehlcení...

:))))

Meluzina: tak joo, díky dík :) *sousedka dělá kurátorku výstav v Doxu mimo jiné ráda art brut výstavy ;)

Sebastián Wortys: Ano, to s tím napodobováním je docela možné.

RE Singularis:
Každopádně jsem druhý díl napsal krátce po dopsání prvního, obojí vznikalo celkem rychle a spontánně bez předem jasného plánu. Takže další věty čím dál více mohly vznikat napodobováním předchozích, což vedlo k tomu, že jsem se „držel určitého stylu humoru“ a to mohl být i ten důvod, proč tě to časem přestalo bavit, proč s časem klesala šance nového prozření.

Jinak jsem pak tentýž den rozepsal ještě třetí díl a ten chci zkusit dopsat až po čase.

Jak rozumím

Tentokrát se ti daří držet se určitého stylu humoru. Všiml/a jsem si jedné (možná spíš nepříznivé) věci: po nějaké době čtení mě to přestává bavit, jde o jakési „nasycení“. To u mě nenastává u každého druhu humoru, některé humorné věci mohu poslouchat stále dokola a stále mě baví, ale u projevů Hermana Schneidera to zřejmě neplatí, i když nevím proč, možná na ten humor adaptuji svoje vnímání a pak už přestává být vtipný, nevím...

Jojo, je to vopruz. https://www.psanci.cz/search.php?hledany_vyraz=Vopruz&kdehledat=1


Líbí se mi to s tou výkladní skříní a orlem.

Do temnoty to chce rovnou skok. Kvok.

Po tvem boku prazdno... krasne receno

Hezká.

Líbí se mi.

Povedla se.

slavek: Potěšilo, díky.

Další pěkné dílko pro vnučku. Díky.

Audrey Diamond: Až vykrystalizují, tak bych je ráda viděla.