slavek: :-) tak nějak :)

Něžná, pěkná...

To tak holky dělávají. I mně vypíchly a několikrát... Málokterá to ovšem přizná. Ale je to hezký (tedy ta báseň).

Pěkný návod...

Potlač smutek, hoď za hlavu Máně i Bóže a rozleť se za svým. Tím psaním už na tom vlastně začínáš pracovat.
;o)

:o)
Dušan Jasánek?

Před chvílí jsem komentoval jedno dílo, že mi při jeho čtení přeběhl mráz po zádech. Teď mi běhá pořád. Je to úžasné, neskutečné. Moc díky.

Jj, mám pocit, že my nikdy nedosáhneme takové národní hrdosti, jakou mají třeba polští sousedé. O jiných národech ani nemluvě...

Přeběhl mi mráz po zádech. Takže jasně palec nahoru.

Přesně vystiženo "dá-li se mluvit o směru". Každou chvíli ho ztrácíme...

Není to jen poklidná letní plážovka. Závěr naznačuje něco víc.

Souhlasím s úžasným koncem, zacloumalo to se mnou ale celé. Hlad, co skučí v nitru - dokonale trefné.

A z těch tužeb krájí a v básních kolem sebe rozhazuje...
Hezký.

To jsi kruťas.

Moc hezká, taky si mohu jen povzdechnout.

vanovaso: To je možný názor, který bych asi zastával/a, kdyby bylo určení názvu „sladké jako bonbon“, ale viděl/a jsem, jak pitomé názvy dávají překladatelé překladům zahraničních děl do češtiny, a pak jsem četl/a, jak prý nakladatel odmítl vydat knihu pod názvem určeným autorem a to ne, proto, že by byl zlý a nechtěl autorovi dopřát jeho právo, ale prostě proto, že pod tím názvem by se ta kniha neprodávala. Děsí mě, jak mohu určením označení, které vlastně vůbec k ničemu nepotřebuji, znehodnotit práci, kterou třeba nějakému dílu věnuji, protože ho pak potenciální čtenáři kvůli tomu vůbec nezkusí. (Mám s tím zkušenost i z opačné strany – kvůli názvu jsem se velmi dlouho nezajímal/a o Jméno růže, přestože když jsem se k tomu románu pak jednou dostal/a, docela mě některými prvky zaujal.)

Krásná. Ta se opravdu povedla.

Kdo vymyslí nejlepší název asi vůbec nezáleží na tom, jaký má ke knize vztah. Myslím si ale, že jediný , kdo má právo , je autor.

Hezká.

Takové andělské :-)