poezie

...ale kosti srostly a jizvy vzpomínek už tolik nebolí...
:-)

Myšlenkově velice jemnohmotné. Super

cítíme se být na živu jen když vnímáme hlad, úzkost, běsy, bolest... když nám kůže a jiné orgány krvácí pod ostřím událostí?

Vždy dobré je hlavu zvednout,vzít do dlaně jiskru života co zbyla a opatrně ji rozfoukat. Hodně zdaru

a co když už nechci nic chtít? Byla by to lepší (snažší) varianta?
ráda Tě zase čtu :-)

omluvitelné krádeže :-)

Moc pobavila,znám podobné postoje s cedulí spadlé z obchodu když jsem hledal lásku, k nohám se mi snesl vzkaz-Přijdu hned.(-:

úsměv na útěku :-)

Jé, ta je moc milá! :-)

Celá je moc pěkná, ale ten konec mě obzvláště zasáhl..

Ach, chtěla bych sednout do vlaku a někam jet, jen tak.. úplně to na mě z tvého dílka dýchlo :-)

Jéé, dlouho jsi tu nebyla a to je obrovská škoda! Dneska mi není moc do mluvení a toto promluvilo za mě, děkuju.

AndersA: Děkuju ti!

Moc dobrá.

Psavec: kekebreke: Díky pánové.

Povedlo se

Zitra: :)

Pravda v ní je,ale ta se těžko miluje...libí

moc se mi líbí, jak málo ti stačí slov :)

Chci se nechat nýst
tvojí září
Když se vrací
slavné sny
Nechte mě na pokoji!
Žádný spěch
na zítřek