človiček: Díkec.

Výpomoc je někdy neprávem odsouzeníhodná.

Zimomriavky po celom tele. Úžasná báseň plná citu a lásky.Ďakujem.

veľmi krásna báseň aj prednes.

Drsné a pravdivé. Veľmi pekné.

Nádherné, jemné a laskavé ... děkuji!

pěkné

Pěkné moc, jen hlava má již dnes nemá moc rozlousknout ten klenot vedví.Vždyť oči mé již neví zda bdí či sní.Toto je dnes tečka poslední.

vanovaso: Přesně tak.

Líbí se mi. :-)

Historie se stále opakuje ;-)

Velice povedená píseň. Bylo tam hned několik momentů, které mě oslovily. Až se z ní stydím, jak málo ještě druhým lidem rozumím, přestože se snažím.

Veršováním a některými myšlenkami se mi tuze líbí, nejvíc „Přibírám na váze, ztrácím na víře“, fascinuje mě ten kontrast. Ale zoufale mi tam drhne to „Kdo pomůže, kde zázrak se stává“. Ještě kdyby tam byl otazník, ale takto je to vedlejší věta vztažná a není vůbec jasné, co míníš tím zázrakem. Je snad zázrak, že trpíš ve městě? Nebo že ve městě je beton a šeď? A ta pomoc má být proti tomu zázraku? Ne, nic z toho mi nedává smysl.

Ta data jsou období, kdy jsi ten text psal?

Karel Malcovský: Děkuji za přečtení a reakci. Snad ti myšlenky z mé úvahy budou užitečné... :-)

Krásná

Já jen můžu tiše obdivovat, díky.

Yasmin: Tak to máme úplně stejně :-) Děkuju moc!

Orionka: Jsem moc ráda, děkuju!

Homér: Umouněnka: Psavec: Děkuji za návštěvu a komentář!