Miňko: Ale takhle statistika úplně nefunguje, že? Průzkumy samozřejmě nedělal google, ale kdo chce, může si s jeho pomocí dohledat studie z takového zdroje, který je pro něj věrohodný. I pokud by ses těch žen skutečně zeptal, je také možné, že by ti to prostě neřekly. Nebo je nenapadne, že do toho spadá i to, jestli něco takového zažily v jakémkoliv předchozím vztahu (včetně rodiny, ze které pochází). A taky se člověk musí umět zeptat. Ne obecně, ale konkrétně. Já třeba znám naprosté minimum žen, které nezažily nějakou formu sexuálního obtěžování. Sexuální násilí je taky násilí.

A co se týče těch vysmívaných změn - ne, opravdu nikdo nikomu nezakazuje flirtovat. Podařilo se třeba prosadit redefinici znásilnění, díky které se mimo jiné automaticky považuje za znásilnění pohlavní styk s dítětem mladším 12 let, a ne jako doposud, kdy se muselo zkoumat, zda dítě projevilo nesouhlas či nikoliv. Třeba takové 6leté dítě asi těžko může dát informovaný souhlas k pohlavnímu styku, nemyslíš? Zvlášť, když se takových činů nejčastěji dopouští blízká osoba, na kterou má dítě vazbu a je pro něj nějakým způsobem autoritou.

Taky už není za znásilnění považováno jen to, pokud násilník pro přinucení k sexuálnímu aktu použije násilí nebo jím vyhrožuje (případně využije bezbrannosti oběti, např. když spí), ale “stačí”, že oběť nějak projevila nesouhlas - verbálně, pláčem apod. I to je samozřejmě nutné prokázat, ale odpadá tak ono “proč se nebránil/a” (tedy nevyvíjel/a fyzický odpor), protože dneska už se ví, že velká část obětí prostě zamrzne, nebo se bojí fyzicky bránit, aby jim nebylo ublíženo ještě víc. Navíc fyzickou převahu prostě téměř nikdy oběti nemají. Jsou tam i další změny, jako vyšší sazby za některé ohavnosti a nový trestní čin sexuální útok (tedy nucení k jiným sexuálním praktikám, než je přímo penetrace).

No a další fajn změna - senátem prošel zákaz fyzických trestů ve výchově. A já myslím, že to je skvělá zpráva, protože pokud bylo doposud normální bít děti, proč by ty stejné děti, až vyrostou, nemohly bít další osoby, nad kterými mají fyzickou převahu?

Yana: Jeden na čtyři ohrožené... to je mi moc líto, Yani, muselo to být náročné a jsi skvělá, že z tebe vyrostla taková živá a zároveň empatická bytost, jak tě známe z tvé poezie. Děkuju za odvahu sdílet.

Vím Leslie, vzpomínám na dobu dětství byly jsme tři holčičky a máma věčně sama a táta hrubián a alkoholik, ani nevíš kolikrát máma řešila ukončení vztahu, ale bála se co by bylo dál, zazlívaly jsme jí to, trápila se, ale nikdy ten krok neudělala. A nedávno jsem napsala básničku, kde se dotýkám okrajově toho tématu, příště ji vložím, je tam vlastně vysvětlení že chápu ty ženy. No téma je složité a taky vím že psychický teror je mnohdy horší než fyzický a rozhodně vím že se to děje a otázka proč, má mnoho odpovědí a oběť po úvaze asi nějaké odborné poradenství a podporu potřebuje

Krásná. Líbí se mi slovo klokotání. A moc pěkný závěr. Tenhle pocit neurčité naděje po dešti taky znám.

Tohle znám, celá já. Úsporně a dobře vyjádřený.

Tahle mi sedla. Asi jsem taky žíznivá

koiška: po krásném zážitku slova chodí sama, děkuji

Mlčeti Zlato: to mám velikou radost, děkuji

Hanulka: já díky tobě

Psavec: to ne a miluji ten pocit, děkuji

Miňko: to jsem ráda a děkuji

Yana: Díky za přečtení Yani i za to, že ses nad tím citlivě zamyslela.

A ano, podle oficiálního vyjádření vlády v ČR zažívá nějakou formu partnerského násilí každá třetí žena a každý desátý muž. Přemýšlela jsem nad tím, jestli to do textu nějak nevložit, protože je to snad ještě větší tabu - mužům se ještě spíš nevěří, nebo oni sami mají mnohem větší problém si připustit, že se jim něco takového děje. Obrovskou roli tam hraje stud a společenské stigma "slabocha". Ale nechtěla jsem, aby se to v té básni tlouklo s tím zamýšlením nad tím, kolik mužů se něčeho takového dopouští, když je tak velké procento ženských obětí podobného jednání.

A co se týče zamyšlení nad tím, že by sis snad poradila - já ti hlavně přeju, aby ses do podobné situace nikdy nedostala. Ale myslím, že se často zapomíná na faktory psychického stavu oběti (domácí násilí nevznikne ze dne na den a když někdo žije v plíživě vzniklém soustavném ponižování a strachu, má to své následky) a nebo třeba na její ekonomické závislosti na partnerovi. Ne každý má funkční původní rodinu, která mu může pomoct. A od toho tady třeba jsou ty organizace (a to v tomto ohledu je u nás stále pomoc téměř neexistující). A nebo od toho, aby těm ženám pomohli pochopit, v čem žijí, poskytly jim sociální, psychologické nebo právní poradenství (protože když tam jsou děti, odchod není tak jednoduchý, jak se může zdát). A nebo i od toho, aby pracovali s psychikou násilníků, kteří to dělat nechtějí a chtějí se naučit svojí agresi zvládat.

Každopádně domácí násilí není jen to, že jeden druhého zmlátí. Jsou různé druhy násilí, které se prolínají a na oběť mohou mít dalekosáhlé následky. Sociální izolace, ekonomická kontrola druhého, nadvláda a ovládání druhého, psychické a emoční násilí, ponižování, a ano, v nejhorším případě i to fyzické. Ale to není ze dne na den, člověku to dělá někdo, o kom si myslí, že ho miluje a mnohdy se tak i chová. Jenže se to období "lásky a omluv" a útoků střídá - tak, aby oběť právě neodešla.

koiška: Děkuji, to zvláštní je že slova se seběhnou jak kuřatka když je kvočna zavolá.

Yana: Děkuji za komentář,chuť fernetu už ani neznám radeji víno.Kdysi fernet z mzazáku byl fakt zajimavej.

Miňko: Nevim kdoto řekl jestli pan horníček to je krásná móds.
A když déšť poodhalí co skryto jest.

Psavec: Díky za komentář.

Skvělý a takového tě milujeme!

Další co mě potěšila a ano ty paže mě přesvědčily že flintu do žita ani náhodou, ty si musí užívat!

Jak kouzelné chvilky lásky a milování, umíš to vykreslit slůvky básní...

Haiku to není, ale krásné postřehy, romantické verše.