Což je někdy dobře...

zajímavé :)

slavek: Díky

bazi: Dá se to brát i jako škádlivá hra. Kočka s myší. Když to baví oba.
Díky.

Běda mužům, kterým žena vládne. V každém vztahu je ten jeden dominantní a druhý vždy závislý. Vyrovnanost či nějaká spravedlnost neexistuje, nemá své opodstatnění. Naštěstí jsem se narodil coby ta první kategorie a ublíženosti, křivdy, plynoucí z lásky, nezažil, ani bych neměnil. Závislosti a submisivita totiž dokáží z člověka udělat hadr na podlahu, čehož jsem byl nesčetněkrát svědkem - smutné. Nikdo to bohužel neovlivní, je to danost.

I zázraky se dějí :o)

Tohle je jasná kategorie - láska. Fajn.

slavek: Tak vidím, že to máte podobně. Prostě s nápadem pracujete, jak s těstem :o)

Přesně. Někdy to přijde a vyhřezne to samo, jindy to člověk musí dolovat, hníst a ňahňat a furt to není ono.

Pocitovka vyluhovaná ze života. Díky a zlom vaz na státnicích.

Z nitra: Chlap to opravdu nebyl. Díky..

oslov radek: Děkuju - je to jedna minimalistická :o)

Tuším, že chlap tě asi neinspiroval, co? Ta je velice dobrá, četla jsem ji několikrát :o) Minimalistická, ale jasná...

Povedene

Miňko: Vidím, že tě pobavila:o) To jsem ani nezamýšlela. Mě taky napadne základ rýmu, a ten pak doplňuju, ořezávám a různě modeluju. Já si je píšu do noťasu, bo ovládám psaní všema deseti, tak je to rychlejší.

Miňko: Vítám tě zpátky :o) On je taťka sní vždycky sám, a pak to svádí na nebohýho kocoura :o) Koukám, že buchty a kočky jsou vděčný téma... Básnička se ti povedla - tleskám :o)

Jsou to paraziti! Nedopřejí klidu!
Což o to, nápad přijde hned, na papíru je snadno. Ale pak toho trápení při škrtání, dělení a krácení. A stejně se nepovede jak by měl.
Líbí...

človiček: Spíš těžká poporodní po 29 letech :D Učím se teď na státnice a díky tomu jsem zjistila hodně věcí, které mohou člověka v kojeneckem období ovlivnit na celý život. Tahle věc s tím trochu souvisí, jsou to střípky mého života, který si sama nemohu pamatovat. Obvykle svá díla ale nevysvětluji :)

Chtěl bych být kocourem. Miluji buchty.

Ospalý kocour

V kruhu naší rodiny
dokáže spát hodiny
tlustý, černý kocour,
přede jako motor.

V pelíšku si chrní,
slastně přitom vrní,
sní o tom, jak v bříšku
chová chutnou myšku.

človiček: Díky za veršíky.