Nine: Tak, tak... Díky..

Nine: Díky...

Nine: Díky. Stromy...před časem jsem napsal takový jednoduchý písničkový text.

Ptal jsem se stromu

Ptal jsem se stromu, jak prožívá den,
zda taky za nocí, snívá svůj sen,
zda příkladně zažívá pocity štěstí,
vánek-li rozmarně čechrá jeho listí.

Napřed chvíli mlčel, pak odvětil suše,
že nejprve nahlédnout chce do mé duše,
a když mne shledal odpovědi hoden,
zodpověděl otázky bod za bodem.

Občas prý z nudy kouká kolem sebe,
jindy zrak upírá do modrého nebe,
když jindy se snaží zahnat nudu,
kořeny v hloubce osahává půdu.

Na jaře z klidu datel ho ruší,
působí jizvy na kůře i duši,
s příchodem podzimu vždy znovu zjistí,
jak vítr, surovec, trhá mu listí.

Někdy pod kůrou šimrá ho brouček,
občas se jich sejde nemalý hlouček,
že se však nejedná o pohromu,
je nad slunce jasné každému stromu.

Že koušou brouci, ptáci že klovou,
s tím prý už od mala, jaksi počítal,
toť průvodní jevy, jež nastati mohou,
přikládat tomu váhu vždy odmítal.

Pak se zas odmlčel a poté mi řek,
že občas jen na lidi mívá vztek.
Ač už tu koření let poměrně dost,
na lidi mívá čím dál větší zlost.

Tím jediným důvodem, proč stromy teskní,
je hloupost, ta vlastnost lidem jen vlastní.
Hloupý nemůže být strom ani kámen,
jen lidem je souzena – navěky - ámen.

Miňko: Necestuj radši do vesmíru, nebo litovat budeš, idealizuješ si to tam nadmíru, radši na ostrov uteč :o)

oslov radek: Děkuju za slova milá.

Psavec: Děkuju za pochvalu, blahem se tetelím :o)

Miňko: Takové od srdce :o)

To je krásná poetická báseň.

Nine: Díky moc.

Nine: děkuji.

pod kroky hynou

ťuk ťuk jsem všude a nikde, nikde a všude. Jsem????

Konec je nejlepší. Nic se nemá tajit.

Skvělá, terapie smíchem. Píšu za 1.

Stromy mám taky ráda. I díky nim už vnímám spojení se Zemí. Já jsem nerostla do nebe. Naopak jsem se hodně dloho nesnesla z výšin na Zem. Že to ale byla rána.

Aspoň někde si užije.

O peníze jde až v první řadě. Najdou se i vyjímky. Dá to ale hodně práce.

Předchozí dílko něžné. Tady horor.

To dá rozum, že zaskočí, když si neveme boty.
Nezklamal si ty, ale zklamali se ve svých představách o tobě.

oslov radek: Jo, přesně básně jsou i také.