Moc pěkné, přetavit bolest v kladný závěr je dobré. ten kontrast je cestou lemovanou kamením, však vedoucí k světlu z temnot beznaděje.

S labutím okouzlením
Usíná se těžce.
Bere tedy jinou roly
a stává se běžcem.

V hladině jen bylé peří
zbylo po labuti.
Káčer s laskou,velkou
touhou ku běhu se nutí.

Psavec: nech, nech, šediny jsou slušivé.

Povedený kousek, nechám si narůst bradku.

A další dny taky.

Smuténka.

vanovaso: Děkuji pěkně.

vanovaso: Super dík.

slavek: řikáš, nejsme labutě...no, já onehdá odmítnul kolegovu žádost o finanční výpomoc, na což on zareagoval slovy: „nebuť labuť!”...tak ti nevim.

Hezké.

Miňko: :-)))

Povedené. :-)

Moc pěkná.

Super. :-))

Smutná. Hodně síly přeji.

Když u silnic míjím
na stromě dravce
zamávám mu , leť
si hladce.
Sojka na mne
v lese žaluje.
Datlík telegraf
do dáli datluje.
A racek ve větru
řve na mne větu.
Žij, žij, žij!
Díky brachu, budu....
a beze strachu.

Krásně si užíváš.

Šípkový království rozrůstá se
spí tady, spí tam.
Než usnu ,pospíchám Vám říct
že zdá se, nebude stačit na to,
líbati ženskou líc, v květině
trnité hledejte klíč.

Smutek, melancholie, až z toho mrazí.

Nemyslím si, že bychom od přírody byli nastaveni na monogamii. Nejsme labutě ani vlci. I když, někteří jsou vlky, ale v jiném smyslu.