Pěkný a pročpak by na sahaře sněžit nemohlo

...rez je pozpátku žer a ona opravdu upomalu užírá lesk... ráda ji fotím, vytváří někdy zajímavé obrazy, je svým způsobem krásná, jako samota... :)

Povedený kousek.

Krásná

Miňko: Možná že se chechtali, ale mně to znělo jako pláč ;)

človiček: Psavec: slavek: Martin42: Díky za komentář.

slavek: Díkec.

hezká :)

Libi

ty se uklidníš psaním a ona pak taky lépeji usne :-)
malá velká princezna :-)

pis casteji :-)
prosim

Nemám slov...

Moc se mně líbí... hezký obraty...

Výstižná...

Hluboká úvaha, kolik má rouška vlastně účelů ;o)))

Ale bez věcí, zapálených ve snech, by nám bylo těžko.
Fajn mini.

Já myslím, že Wittgensteinův výrok hlavně hodně závisí na tom, co myslel slovem „mlčet“; ono totiž nemusí znamenat jen „nemluvit“, mlčet lze mnoha způsoby (např. znaková řeč pro neslyšící je také jistý zvláštní druh mlčení). Navíc tím, zda o něčem lze či nelze mluvit, si opravdu jistí být nemůžeme, protože to, když my sami o něčem mluvit nedokážeme, neznamená, že by neexistoval nikdo jiný, kdo by o tom mluvit mohl. (Podobně jako to, že nikdo z nás neuzvedne tunovou činku, neznamená, že ji uzvednout nelze.) Takže nejrozumnější asi je o tom (ať už je to cokoliv) zkusit mluvit, a když to nepůjde, tak to zkusit zase jinak — třeba mlčením.

Navíc mlčet můžeme i o spoustě věcí, o kterých mluvit bez problémů lze, např. o sexu...

Ale možná by bylo lepší, kdybych si ten úsek Wittgensteinova díla celý přečetl/a. Třeba bych pak lépe pochopil/a, co tím měl na mysli...

Miňko: Díky moc.

Miňko: Kdo ví??

Mou bradu, připomínající ruskou Ladu, tato báseň neněžná pobavila víc než režná. Díky za ten odstup a humor!!!