Jé, to je moc milá báseň!

Je to čtivé, pěkné. Pokud bych měl přidat nějaké podněty, pak rozhodně jsou nejlepší ty momenty, kdy se člověk dovídá něco o tobě a o tom, jak o té situaci přemýšlíš. Rád bych tam toho četl víc. A potom rozhodně lehce "zhovornět" použitý jazyk. Když čtu krátkou prózu od pětadvacetileté holky, tak mi slova jako "zde" místo přirozenějšího "tady" nebo "tu" přijdou lehce rušivá. Ale to je drobnost.

Příjemé .pro dotek slunce i kočka ulehne na otep slámi.

Dost reálný příběh...

Psavec:
I já byl včera u Apolenky
prodřené mám podkolenky.

Já bych to shrnul takto: Jsme a budeme schopni si ještě pokládat otázky?
Vítej mezi námi.

Přesně tak, i já znám...

Do písmene souhlasím s Psavcem.

Možná je všechno jen šálivá hra...

Moc pěkná...

Bavim se...:-)))

No, je to zážitek, teď asi zakázaný, ale doporučuji to pochopit a uchopit.

Poznání je klikou dveří, pochopení klíčem.

Nenásilně humorný... pobavila jsem se, díky...

:-))))

Vždy všechny otravuji pozitivizmem, cesta přes pesimizmus je delší, ale vede tam taky. Skus najít zkratku.

Slunce je krbem duší,
vše zmoklé se v Nás suší.

Tenhle příběh zná spousta lidí.Vrátila mne časem pár let zpět. Dík.

človiček: Příroda je učebnicí, pane človičku - souhlasím s Vámi, krásně napsáno.

Zase jsem zůstal pod stromečkem nerozbalenej. :-)