Pocitů mnoho
Snad proněj i kopretina
zvadá.
V dešťových krůpějích se
boty smáčí.
Usměv blázna se začne
rosprostírat.
Pocit blaha neymí
zmírat.
V promáčeném šatu
Může být i pocit blaha
Kdyz vlas slunce
Sahá a hřeje.
Pro pocit se pláče
Pro pocit se směje.

V žáru seno suším,
bouřky krásné jsou,
počasí neřeším
ať tak či tak
vždy je mi odměnou.

Neu: LadyLoba: Díky, škoda, že neumím škrtat, nebo alespoň brzy přestat. Ale ono je to stejnak jedno, když jste psanec, lesní štvanec. Nedávno jsem si koupil noviny a za týden je nepřečetl. Není čas. Lovu zmar:-)

Speciál!

tak pokud je pravda toto, cos napsal, cituji:

„Zatímco já zadržuji slzy, ona se směje.”

tak jsi vzhledem ke škodolibosti druhé strany o moc nepřišel, to mi věř!

Whetley: kdepak se sovama, čoveče...s těma to nemá společnýho vůbec, ale opravdu vůbec nic!

Hmmm, taková až sovinisticka

https://youtu.be/WtkFbgXGXFk
Třeba to trochu pomůže...

človiček: Souhlasím človíčku. Puštění provazu je někdy to nejtěžší :-)

človiček: tak nemusejí být zrovna sezónní, je spousta člověčenstva, co stihne za život i "plnohodnotných" vztahů povícero

Koala: jj, v tomhle směru nás vzdělávali od útlého dětství - Bob a Bobek

Hezké

človiček: Červenám se nad tím komentářem, díky.

človiček: Díky za komentář.

Když se daří, tak se daří.

Je to nenápadný, ale hloubku to má.Je to osud před kterým unikáme často vzájemným svazováním, křečovitě držíc konce provazů, někdy i řetězů.

Metropolito, kumštýři, brku umný, brachu plný slov,emoce protržená,hrázi pocitů provalená, záplavo úrodná celoroční.Živote rozšafný- Psavče Psanský, menhire vyzařující. Buď v proudu.Hvězdy hrají spolu karty o tvé verše. Prý zvyšují jimi svůj lesk,jsouc tak odrazem vzdálené duše.

Ničeho z menu toho strýce ještě nedotkl se můj příbor ,lžíce.Snad litovati není třeba, gurmán je ten, kdo zbožňuje i tvrdý chleba.

Hezké formou,obsah popisuje sezónní vztahy?

Psavec: Dandy: chlapci, dnes s belinou i na nákup do magacínu!
Koala vtipnej...