zvlastni... ale dobry

co k tomu dodat vic? myslim, ze vse uz bylo receno..:)

mně se moc líbí:) pěkně jsi tam vlozila lasku;)

Šmankote mně docházejí slova, víš já, fakt nevím jak komentovat tvá díla, každopádně od té doby co je čtu jsem vyrovnanější a užívam si životta, nevím jestli je to tvejma dílama, ale myslim že mi dodávaj hodně sil ... dělaj ze mě zase tu veselou holku jako kdysi dávno... strašně ti děkuju, zase si mi vykouzlil úsměv na rtech, zase mam ten krásný pocit tepla... srdce mi buší při poslechnutí tohohle díla, při zamyšlení nad ním a říkám si, sakra čím mě ještě překvapíš?

:-)

:-))

:-))

100% je málo... Je to dokonalé... Naprosto! Text, melodie, zpěv... Říkala jsem si, že už mě nemůžeš ničím překvapit a vidíš...:o)

Zase nemám slov.. opět krása!!!:-)

krásná miniatura :) i když TAK miniaturní mi nepřijde a ten obsah v ní už vůbec ne!

geniální

To jsi štastný člověk, že nemáš bednu ! Tohle téma jednou řešili v časopise "Nový Prostor". Taky sem se nasmál ... Někdy js euž toho člověk vážně magor

Moc hezký, mě se vybavilo, jak jsme si vždykcy s mamkou a sestrama pouštěli desky s pohádkama, když jsme zdobili vánoční cukrový ... byl tam příběh o krajánkovi a taky, že měsíc svítil jako rybí oko, takže ve mlýnici bylo světlo jako ve dne ...

Mě se to líbí, hlavně poslední verš. A pokud si můžu trochu rýpnout, tak bych prohodil slova "jsi" a "nablízku" ... ale copak já sem autor ?!

Škoda "falešných" rýmů u čtvrté sloky, ale čert to vem:-) Krásné vyznání..

Co já k tomu mohu říci
z ježibabího pohledu?
Ještě že nejsou na petlici
vrátka Dědů vševědů:-))

Oprava: Svět je nespravedlivý nebo ho nesprávně chápeme... Tvoříme ho sami, svou vlastní krví jako obraz, nebo on stvořil nás, abychom mu byli plátnem?

Citlivé. Nepřišlo mi to nějakým způsobem příliš všední, ač některá slova, zavánějí, leč Tobě se je podařilo vkusně pospojovat. Má to rytmus, milou melodii a čte se to takřka samo. Jen v závěru snad poslední řádek "jen je dlouhá tahle cesta" mi přišel takový na závěr přilepený, nehodící se do kontextu. Prostě jsem se na něm podvědomě zaseknul. Myšleno ve směru, že pokaždé návaznost za čárkou v dané strofě rámcově zapadala a tenhle závěr mi přišel jako příliš silný výkřik do tmy.

Jinak líbivé.

No, prostě jedu do Londýna na Cage The Elephant, teda alespoň jestli mi nevyprodají lístky. A mám radost.

PrimaDen: Díky! Ten konec byl vlastně odpověď komusi jinde, kam jsem tohle dal do komentu. Jinak to šlo taky jako pár SMSek... Ona dotyčná psala, že úsměv je ta nejkrásnější kytka...A tak jsem hned zareagoval. Později mne napadlo, zvěčnit to i tady!;o)))Aby alespoň něco po mně zbylo, až tu nebudu...