vidim v tom cirou myslenku a ta se mi libi, protoze ja často tak primo nedokazu vystihnout, co mi jde hlavou, nekdy je to taky tak slozity, ze ani ja sama tu myslenku v sobe nepoznam:)
ale ksicht je fajn, cely je to fajn...v tom vlaku jsem uz nekdy byla;)

mě to přijde totálně o ničem...promiň...není na tom nic překvapivého, nic co by bylo osobního...ale vidím, že je ti teprve 14, tak je zas pěkný, že píšeš aspoň něco...snad příště ;-)

Někdy mě vážně doopravdy láká
schoulit se i do náruče sněhuláka...:-)

jak pise gabkin..cloveku se vybavi jak on sam takhle jel a co se mu vybavovalo, vzpomene si na ty pocity, nekdy mozna otazky..proste mu dojde ze vi o cem pises..a to je pro me osobne asi nejdulezitejsi vedet.

Nic zvláštního? Takové nijak zvláštní skvosty sem musíš dávat častěji, ať ti ufňukaní puberťáci taky vidí, jak má vypadat báseň o lásce.

a co kdybych si nedělal srandu z tématu, ale z miniatury/"legrační", třeba tohle je to, co tam nemyslím vážně? to tvoje je, legrační, to moje ani tolik bejt nemělo...

Taky moc dík... =)... to potěší... =)

Ono je to spíš o tom, že není koment, jako koment. U většiny básní najednou asi člověk ani neví, co by řekl (napsal), tak ani nic nenapíše.
Kdežto u něčeho podobného se dá najednou mluvit o všem...

a nejsou jediní...naštěstí:)

zeptal jsem se sněhuláka
jaký jsem a zač bych stál...
s tupým zrakem funebráka
mlčel, dokud neroztál

..nic zvláštního... se neděje,
i ti blázni už hrají bez scénáře..

kdysi jsem napsal něco podobného:

Ententýky připínáčky,
Ford se řítí ze zatáčky,
dejte pozor, kdokoli,
může skončit pod koly.

Pak jsem to ale stáhnul pryč pro nepříznivý dopad na veřejnost, neb ta začala se více vyhýbat chůzi po chodníku a jezdilo se více auty, na přechod už vlezly jen maminky s kočárky, protože ty měly jistotu, že nejdřív ta auta sestřelí ten kočárek. Bylo to hrozné! Lidi začali šílet a docházelo k hromadným kolizím, děti a starci se řítili obcemi stovkou a každý se bál vystrčit při jízdě hlavu z okna! Nejhůře to odskákala zpětná zrcátka. Rádia a televize už nepřinášely jiné zprávy než o nehodách na cestách. Ve vlacích bylo narváno lidmi bez řidičáků. A pak ty anonymní výhrušky v dopisech! Spolek skautů dokonce vyhrožoval hromadnou sebevraždou a upozorňoval, že krvavá realita na přechodech je mnohem strašnější než se zdá. Každý už měl v rodině někoho přejetého. Pak jsem prozřel, že není radno si dělat srandu z vážných věcí - nejsem přece Nohavica, ten to umí - tak jsem to musel smazat a naše civilizace byla zachráněna. Na jaře už lidi zase začali jezdit na kolech.

:x(( se neptej!

zajímavé, včetně komentů.
Beru to jako sdílení pocitu, někomu to může rozvinout myšlenku, ale zcela rozhodně to nemůže nikoho popudit. Jak píše Delivery - oslovuje to více, než nějaké pokusy o poezii. je to prostě čirá člověčina. Kdo chce vezme a vybaví se mu jeho vzpomínky na tu svoji travaj, či vlak, kdy koukal do okna a viděl jen sebe ve slabém odrazu. Většinou měl taky stejné rozpoložení, jako ty.... .

! je dobrá:) víš, řekla bych že se najednou tady sešlo tolik komentů, protože je jednoduchá, dobrá a vystihuje skutečnost;) a takových je málo:) žádný skvost, ale zastavit..to jsem se zastavila a dokonce se pousmála, takže za to dík:)

miro> taky mi to tak příde s tou čteností. když se snažim napasat něco, co se mi líbí, tak je to většinou dlouhý a přečtou to tři lidi, dostane max jeden koment nebo hodnocení. ale o tom to není. podle mě pokud se to líbí tobě a věříš tomu že to je dobrý, tak ti může bejt jedno kolik lidí to jak komentuje.

uprimnejsi... chapu, teda u mne to tak neni, ale vim, proc u tebe jo :)... umelkovani je casto dobre, casto nedobre, zalezi jak u koho... u profiku to je super, ale tady na amaterskych serverech spise ne :)... vidim to i u sebe, ze mi to "umelkovani" nekdy vyjde a spise ne :)... ale to ja jen tak sem mel zase chut komentovat koment... kazdopadne dik za nej...:)

*napisu... a ME..ne mne...no to je jedno... chyby upravovat nebudu, snad to i tak pochopis ;):D

heh, asi se nebudes divit, kdyz napise, ze mne se libi... :) ja nevim, ale mne proste text bez diakritiky prijde uprimnejsi a vic od srdce, nebo jak to rict:))

nevim kde je hranice mezi poetismem a nepoetismem, ale tohle me oslovuje vic, nez kde jaky vyumelkovany kecy...:))

No hezky teda... :-D... překvapila mě ta řada komentářů. Vždycky přijdou, když na psance vložím nějaké jednoduché a prostoduché dílo. Ale když vložím něco z nějaké sbírky, tak ani náhodou... :-D...

Jinak se moc pouštítě do zbytečných debat podle mě o ničem.

Za prvé. Ano, rodiče své dítě ovlivňují, ale ještě více ho ovlivňuje společnost a "pokroky" naší doby. A neexistuje cesta, která by zaručeně vedla k dobré výchově dítěte. Na to je potřeba jemnocitu rodičů, talentu vychovávat a štěstí.

Ano, je omezené posuzovat lidi na základě hudby a vzhledu, nikoli však chování a mluvy. Je jedno jestli posloucháte Hip Hop nebo Metal, ale není jedno jestli se chováte jako idioti.

Ne, tahle báseň rozhodně není objektivním ani psychologicky hlubokým dílem. Je pouze subjektivním názorem. Znám spoustu mladých lidí, co poslouchají různé druhy hudby, ale skoro vždy, když už je to blboun, tak poslouchá Hip Hop, Techno, nebo uřvanej Rap. Náhoda?

Ano, vkus má každý jiný. Ale umění má svá pravidla. Umění vychází z filozofie tvůrců. Ale je filozofie křičet a nadávat na svět, svalovat vinu na druhé a k tomu všemu podávat to formou, kterou zvládne i vycvičený opičák?

A ano, forma básně je záměrně psaná trochu jako jednoduchý Rap, či Hip Hop. A je náhoda, že jsem verše vymyslel na záchodě a za pět minut?

Moc rozebíráte věci, o kterých to vůbec není a navíc, které jsou už dávno rozebrané a jasné...

P.S. Psychologové jsou opravdu jen teoretici. A každý snad ví, jak moc je vzdálená teorie od praxe. Co na tom, že se nemáte cítit špatně, když je tohle. Co na tom, že to víte, když se stejně cítíte špatně?

Ahoj, a dík za komenty...