niky neznas.. ty dve uz neziji...

zvlastni ale tohle ctu poprve... nepamatuji si ze bych to nekdy cetla.. ale presto z casti mas pravdu... ale i tak si zatratila ty me... te oddise ... et te iubeste... usque-quaque...

souhlasim s tomem ten konec má grády a dobrej rytmus a mě se to libí hodně.

asi chapu... dopisy to nevrati ale dokazi dat silu jit dal... pevnou vuli a neztrat srdce i kdyz samota boli...

rekne... krasna...

šalina není tramvaj...;)

šaliny jezdí v brně a tramvaje v cajzlgradu..;)

ten zacatek... nevim... takove nicmoc rymy a slova a vyjadreni... asi to myslis uprimne a tak, jen to z toho tveho stylu nejde moc videt... ale od "A ted" to ma grady.. to se mi libi

co by v tom melo byt? ze je naivni, to je vse... jinak salina je tramvaj ne? celkove velka bida...

mne tam zas to /jsi cynicka/ trochu vadi... i ta druha zavorka... ale jinak je to velmi dobre

,)

moc pěkné :)

povedená super a jestli sem bude něco negativního psát otazník tak ho všichni ignorujte protože tenhle pohled na svět stojí zato.

sladká paříž, ta tvoje je nej :) celkově se mi to propojení s obrázky fakt líbí

Souhlasim s Lay, stejný slova, stejný obraty, stejný téma... Pro mě je lepší nepsat, když píšu stejně, mám pocit ihranosti a už mě to nic nedává...

Jedináý hezká fráze je tahle "Žiju v generaci odkojený na antidepressivech"
něčím jakoby jiná

Nevim zkus napsat něco, co není o lásce :-)

jen nostalgicky kývu hlavou
mě déšť podzimu neděsí
mám rád mlhu rozcuchanou
a z jinovatky účesy
těch borovic, co zdravím v parku,
jen já tam jsem a možná pes,
koupím ti srdce na jarmarku,
ten splín bych asi neunes
slunce pozvu, ať se snaží
dát očím jiskru, tváři nach,
čekat budu na zápraží
než rozední se v zahradách

čas důvěry i pochybností
čas zklamání i naděje
i láska bývá v nemilosti
štěstí se sotva usměje

však zdání pouhé náklonnosti
lásku časem přiměje
dvojici ať srdcí hostí
a do něžnosti je oděje

Homére, to že ty jsi někoho neohodnotil špatně znamená, že dostaneš vždy pouze dobré hodnocení? Aj...

jo jo jo. lidský život = sex a erotika od kolíbky do hrobu. Víš na co se těším? Až budeš účtovat v nějaké své básni s historií a popíšeš svůj psychopohled na společnost která tě zformovala. Sametovou revoluci, devadesátá léta naivity, prozření na přelomu letopočtu, následné pátrání po zapomenutých touhách dospělosti, ujetý vlak po čtyřicítce, společenskou krizi padesátky, chmurná léta stáří a smrt.

nejsem lidi, piš si to do ukřičníku

Dokonalá ...