Hezké Michale, každý si pod tím může představit co chce, je to fakt roztomilé. Tak se měj

Moc hezká!

Slečno. Ty mi píšeš ze srdce.

wau

Ne, to není o tvém tátovi.

To je o mém tátovi?

jo jo černobílé fotky

to víš, když chceš něco zažít, tak pro to musíš něco udělat. vypisuju s lidma smlouvy a dávám jim za to čipové karty, sám bych si jí asi nevzal

víš, není to tak úplně básnička, kterou bych chtěla napsat, spíše jsem jí napsat musela a proto jsem také podotkla, že je někomu věnovaná, má to podtext takový, aby to ten někdo pochopil, nebyl to žádný pokus o změnu. Vsadím se , že ten dotyčný, který to má číst to takhle pochopí, proto je to psané ,,asi naivně." Měl tam být takový výtah všeho co už tu zaznělo a zároveň všeho, co je důležité pro toho, kdo to má pochopit. Tak se na mě nezlobte, že je to tak, jak to je...

Nejvíc vypovídá začátek a konec, střední část působí trochu jako vycpávka, ale celkový dojem je dobrý. A fotka dává básni úplně jiný rozměr, pěkně jsi to sladila.

Děkuju moc :)...jen jsem píšu,co cítím a jsem ráda,že se Vám to líbí :)

Souhlasím s puerem ve většině bodů. A co zbývá dodat? Snad jen Welcome to the Machine...

myslím, že toto je jedno z tvých nejpovedenějších děl...

Zaujala mě .. opravdu pěkná ;o)

Působivá, ... zvláště pak poslední věta!

"To se děje, kdyŽ se věci nezdají být,..."

Přijde mi to, jakoby to nepsala "dívka v modrém", ale naivní "dívenka v modrém".
Je to jedno velké klišé - provázcích/vláscích ; den/sen

Jediné co mě oslovilo je: "Waltz ? Už ne! Teď jiný tanec je tu.
Smutek a splín je to, co dohromady spletu a neukážu světu!"

takovou brigádu bych taky chtěl...

Ach me srdce.. Konecne ji vyzenu z hlavy a ty si ji das sem.. :)) Strasny s tebou.. :P

myslím, že jsme na té citové bolesti všichni závislí. báseň je krásná.

super, tak to se mi líbí moc... "mobil si zapnu v říjnu" je teda boží hláška, četla jsem to jednim dechem