Au, au... Říkám, stejně jako JÁ/TY, ale na tu gramatiku, to je horor. Přestala jsem vnímat obsah po první hrubce. Nevím, ale celé to na mě působí hrozně neohrabaně, ačkoli záměr byl nejspíš hezký a romantický. Ale tohle pro mě prostě není poezie. Promiň.

Wow, nemám slov... Vzala mi dech!

Promiň já si nemyslím,že gramatika je zbytečná,zatím mi to nejde,ale jednou vše dobré bude.Ty možná máš visokou,to já ne a velmi to zraňuje,ale vyučen jsem,je to dobré,že aspoń vím kdo jsem.Co si myslím ti může být jedno v češtině ne ale v básni je zvláštní každé slovo.

hlavně ty probdělé jsou ale kouzelný

Ach ne. Další co si myslí, že gramatika je zbytečná.

Tu kritiku jsem myslel v dobrém, o vzdávání jsem vůbec nemluvil. Tvé básně se mi líbí, proto jsem psal, že je škoda, že tam jsou ty chyby, protože ten zážitek je pak o dost horší. A pokud si myslíš, že čeština s básní nesouvisí, a že je jedno, že tam máš pravopisné chyby, tak se podívej na všechny komentáře, které jsi zatím obdržel... Prostě by bylo fajn dopilovat tohle (spíš je to nutnost) a bylo by to perfektní.

Nevím kdo jsi ale tvoje kritika je dokonalá,dokonalá tak až mně to odrazuje,nezlob se ale já se nevzdám.Čeština moc ne ale básně jsou mé hoby.

Bambulko mně osobně se tvoje báseň libí,kolikrát i takle jsem se cítil snad jsem to i zažil.Ale když člověk chce tak se dokáže i když ústy na zemi postavit na vlastní nohy.Nepíši to proto,že se ti má báseň líbila ale proto,že je to ze života.

Nenadchne, neurazí

Promiň ty se nezdáš ale se svojí nabýdkou mně zajímáš,ale nevím kde hledat tě mám nevím jak daleko je s Třebíče k vám.Rád bych naši spolupráci bral,ale já tě neznám zda budeš chtít tak Emailovou adresu ti dám.Jsi jedna jediná kterou doopravdy mé dílo zajímá.

čirou náhodou...taky mi tu hraje Baroko...
a jinak...máš celkem pravdu...ač je to hodně pesimistické

Děkuji ti za milou nabýdku ale jak by sis to přectavovala dělati mi korekturu.Zřejmě by jsi se zapotila má zbírka obsahuje minimálně 250 básní,bylo by lepší se spolu setkat

jsou dny kdy den je taková pitomost, že by měla být raději no...večer..

Dneska nějak posmutněle ...ale nemůže být přeci pořád skvěle ...sny jsou od toho, aby se snily...a ty šťastné, aby navodily ...pocit, že umíme skály lámat ...když budeme chtít či když někdo bude o to stát ... takže - hlavu vzhůru smutný poeto, ptz i ve smutku je síla ...když budeš chtít, půjde to ;-)

Můžeme se snažit sebevíc, ale bolest prostě jen tak neumravníme ...a srdce rozervané na cucky, které dotepává, nedokážeme zacelit ... a ten jediný možný lékař má právě jinou "operaci", jinou ženskou "v práci" ... to se pak cítíme jako někdo, kdo téměř mrtvý leží na pitevním stole, protože šanci na život mu už nikdo nedává ...patolog bere do ruky nářadíčko ...a my už ani nemáme sílu křičet, ani pohnout víčkem ...jen poslední myšlenka se snaží odvrátit neodvratitelné ...konec, konec, konec ...

Ze života, ač smutné a kruté ...výstižně a hezky napsané ...

I v slze ja naděje... že zase se dotkne tváře ...z čistého štěstí Tvého nitra ... pak budeš se těšit na každé zítra ... a slza nebude už kanout do polštáře ...ze žalu, že zle je ...

A k té gramatice ... inu, trošku doladit, aby i oko češtináře mohl jsi pohladit ;-)

"panoptikum na renesanční téma, z planety lidí, bez člověka.." první myšlenka po přečtení, když jsem měl puštěného Mullera a Baroko .. pocit..

noci jsou vážně někdy všedně dlouhé..

Vida, taky máš takový pocit, že lidi okolo už vlastně umřeli a jen tady straší? Apatičtí, neschopní se pohnout, snadné terče?

Děkuji :)