03.09.2012 - 20:33
24(7.)
Hmmm...já zase nepochopila, kdo to je ..já bych typovala na Štilera...nebo na ..na...na...Puera? Já nevím...já fakt nevím , kdybyste mě zabili tak to nevím ....ale ten konec je fantastickej ...
03.09.2012 - 20:31
12(4.)
Hm...West to podle mě není...ten nerýmuje a tadyk je snaha o rýmy....nevím, kdo to je , někdo kdo si nerad hraje....a těch je..jsem zjistila :)
03.09.2012 - 20:29
8(3.)
Aha, ze sbírky TANEČNÍK ŽIVOT a odkaz vede na sbírku, kde je uveden autor, no to né, to je podvód, tak se dá zjistit autor, tak to změníme :)
Ten text u čárek se lepí na sebe, chybí tam za čárkama mezery, četlo by se to líp. Ale jinak je to dobré, líbí se mi to.
Ten text u čárek se lepí na sebe, chybí tam za čárkama mezery, četlo by se to líp. Ale jinak je to dobré, líbí se mi to.
03.09.2012 - 20:27
8(2.)
Guli ...už podle názvu...jo..jo. Gulík , jako ďulík ( ne dudlík..to ne., to bych si nedovolila :))))
03.09.2012 - 20:26
12(3.)
začátek docela jde, ale druhá půle je horší, zvlášť to život jak svíce zhas - nezazní už více hlas...takové celé nějaké klišoidní mi to přijde, málo poezie
03.09.2012 - 20:25
12(2.)
proč mi pořád překážíš
v mém srdci nezvrátíš
...tomuto moc nerozumím ...ale jo , pěkné ....já si ráda hraji...co je na tom špatného ??? Nikdo si nechce hrát, každý chce ze sebe dělat něco...něco chytrýho :)))
v mém srdci nezvrátíš
...tomuto moc nerozumím ...ale jo , pěkné ....já si ráda hraji...co je na tom špatného ??? Nikdo si nechce hrát, každý chce ze sebe dělat něco...něco chytrýho :)))
03.09.2012 - 20:09
14(9.)
I mně to přijde jak domek postavený z karet... Nedrží moc pohromadě, škoda že si s tím autor víc nevyhrál...
03.09.2012 - 17:51
8(7.)
I když mi to jako čistokrevné haiku nepřipadá (to vlastně žádné, krom Kukačky)
Kvete lilie
Tak čistá jako jsme my
Nikdy nebyli
má něco do sebe :)
Kvete lilie
Tak čistá jako jsme my
Nikdy nebyli
má něco do sebe :)
03.09.2012 - 16:48
24(2.)
Všichni tušíme i kdo jsem já, kdo psal báseň tedy, a zároveň i tušíme kdo je kdo. Ale navzájem si takhle, příjemně, trochu lžeme, baví nás to, takhle býti inkognito. Jako někdy v životě.