puero: Malý, ale nutný úvod: Pokud zůstaneme u základního dělení na teismus a ateismus, tak nutno poznamenat, že i ateismů je někollik typů a jeden (vědecký ateismus) není nic jiného než nevíra v boha (já jsem raději když slovo víra je rezervováno pro "nadpřirozené entity", proto bych raději než "víra v neexistenci boha" použil slova demagogie), ale pak je několi směrů dalo by se říct hraničních. V nějaké diskuzi jsme je s taron rozebírali. Já se hlásím k agnosticizmu, ale ne k původní filozofii - nepoznatelnosti světa, nýbrž k vědeckému agnosticizmu. Svůj přístup můžu charakterizovat asi takto: Nemohu dokázat ani existenci ani neexistenci Boha, nevidím ale pro jeho existenci důvod a smysl, což mě opravňuje předpokládat neexistenci, minimálně do té doby, dokud někdo objektivně nedokáže opak.
Takže stejně jako náboženství zavrhuji i vědecký ateismus. Tolik na vysvětlenou - dále tedy mluvím za ty "přechodové" ateismy.
Vesmír (život) vznikl vez nějakého konkétního cíle (určeného inteligentní entitou = tvůrcem). Je proto špatný? Bezútěšný? Ano, prach jsem byl a v prach se obrátím - to nejsou (jen) moje sloval. Jsem proto špatný? Mám kvůli tomu spáchat sebevraždu?
Možná je mou chimérou iluze užitku - třeba jsem se v důsledku té chiméry nabídl, že budu dělat sborník. Nemusel jsem, nečekám za to žádné plusové body u (neexistujího) božího soudu, budu rád, když mi lidi nebudou nadávat, že se jim nelíbí. Možná jsem pro tebe nepochopitelný (tak jako věřící pro mě). Můj život mi hororem nepřipadá, naopak, myslím si, že je lepší vidět realitu života (podle tebe horor), než žít v Zemi za zrcadlem, v iluzi, že "Něco" to vše kolem řídí a směřuje k vyššímu cíli. proč bych měl mít z takového života depku, netuším. Smrt je, bohužel, nutnost. Nedokážeš se s tím smířit?
Jestli svět někdy (a jak) zanikne a s ním veškerý život ve vesmíru, patří do fyzikálních hypotéz - neověřených domněnek. To, že s tím filozofie pracují jako z dokázaným faktem, není moje chyba.
Filozofická podstata "mého" ateismu není založena na principu "odhalování teismu"! Teismus je bezesporu zajímavé téma a pro mě těžko pochopitelné, ale jak jsem řekl - neumím dokázat neexistenci Boha, a tak chápu, že věřícím nemohu dát důkaz neexistence.
Můžu souhlasit (po malé úpravě) s: "Ateismus je světonázorem, který hledá pravdu, ale sám si není tou pravdou nikdy jistý. Ateismus je svou podstatou ještě větší zvědavost, jestli Bůh existuje, než jakékoli jiné náboženství, které je o tom přesvědčeno."
Naopak nesmysl je: "Ateismus je jedním velkým ekvivalentem životního strachu a nejistoty." Proč? Ateista "se smířil" s tím, že má omezený čas, že neexistuje nesmrtelná duše, neexistuje seperinteligentní Tvůrce a Soudce, neexistuje absolutní pravda... A díky tomu může žít v relativním klidu a pohodě. To (smíření s realitou) to je přesně to, do věřící nedokážou, a musí si vyprávět onu pohádku. Podle mě jsou věřící jako děti, kteří se bojí otevřít dveře do reality vedlejšího, protože jsou přesvědčeni, že za dveřmi na ně čeká příšera, která je chce sežrat.
Docela pěkné přirovnání. Asi zase napíšeš, že utíkám od debaty intuitivním přirovnáním, které je zase mimo mísu. Ale docela trefně, dle mého názoru tuhle debatu charakterizuje. (promiň, že opisuju):-)

1*

Líbí. Ten poslední řádek - velmi pěkný obrat a závěr.

pěkná. :)

SSS: Hass: Pak jsem tedy ráda a děkuji :-)

dobré

Dobrý konec jako by promluvil Kryl

první tři sloky tleskám, jak psala Ayla takové melodické ale ty poslední dvě jsou nemastné neslané, takové vnucené

souohlasím s komentáři pod sebou :) nemá cenu nic jiného dodávat, jen bych se opakovala :)

píšeš i lepší, tahle je takový ten průměr :)

hihi...u mě dobrý :)

hovadinka?
Mě se to líbí!

Je to moc hezké, dobře se to čte. Máš ne to velký talent, tak jen tak dál piluj :)

Vladan: Díky :)

1. polovina je lepší než ta druhá, alespoň dle mého názoru...je krásně rytmická...písňová. A rým vypustit a opustit mi nějak nesedí...

..působí tak neukončeně...možná záměr ;)

...tuto...toto? S tím cizím slovem to nářečné tuto zní zvláštně. A to nechám jsi opravdu nemá být si? Myšlenka je ovšem silná... :)

Za mě by stačily jen ty dva řádky...Neohlížej se a nezastavuj, jde za tebou smrt. Esenciální...

:-)))) senzační hláška!

Vladan: Nu je taky na čase začít zkoumat ateismus. Je-li teismus romantickou pohádkou, je ateismus vpravdě katastrofickým hororem. K bodu 2.: Život tedy pro tebe nemá žáden cíl? Je bezúčelným nic, které nemá žáden význam? Proč teda žiješ? Co tvoje potomstvo? K čemu je dobré. Zemře a vesmír zanikne i s lidmi a tečka. Vůbec žáden význam to nemá. Takže je všechno lidské snažení naprosto k ničemu. Je úplně zbytečné žít, protože to není dobré žádnému vyššímu cíli. Neexistuje důvod, proč by měl člověk něco dokázat, protože je to odsouzeno k zániku a nebytí. Žiješ život bez budoucnosti a tvou chimérou je iluze užitku. Vznikl jsi z nuly a čeká tě rozpad do nuly. A mezi tím nuda a nihilismus. Je hloupé žít dobrý a šťastný život. Nebo nedej bože být společnosti prospěšný, protože z toho nekyne žádná odměna. Je to na nic. Ateismus je jedno veliké nic v ničem. Náboženství má aspoň nějaký cíl. Filozofická podstata ateismu je odhalit teismus jako největší lež pod sluncem. Dokázat, všemi dostupnými prostředky, že život je zbytečný, že nemá smysl. Proč? Jaký to má účel? Co z toho budu mít, když budu přesvědčen, že to všechno je k ničemu? Budu mít leda depku a ve stáří se budu děsit smrti.
To přirovnání k matematickému příkladu má ukázat, že celé ty dějiny náboženství mají nějaký cíl. Ateista by se o výledek nikdy nezajímal. Aplikovat jej do toho přirovnání ani nejde. Trval by na tom, že celý ten příklad nemá žádné řešení. Ateismus nemá ani žádné kouzlo. Je pustým světonázorem, který hledá pravdu, ale sám si není tou pravdou nikdy jistý. Ateismus je svou podstatou ještě větší zvědavost, jestli Bůh existuje, než jakékoli jiné náboženství, které je o tom přesvědčeno. Ateismus je jedním velkým ekvivalentem životního strachu a nejistoty.