buburadley: Děkuji za návštěvu i komentář! :-)

inkoust: hm, ta bezstarostnost x na ničem jí nezáleží to je fakt na hraně, tím závěrem jsem moc chtěla vyjádřit jak by život byl snažší kdybychom zůstali stále dítětem a právě tou kurzivou jsem to jakoby od celé básně oddělila, no dík moc za vlídné a podnětné komentáře, ještě dodatek chtěla jsem tam vyjádřit, že jako děti si samozřejmě neuvědomujeme jak čas utíká a jaké žijeme nádherné období (-:

Death.on.line: puero: kmotrov: ŽblaBuňka: dík za přečtení a reakci

ne..ne, já anotaci potřebuji, protože ji potřebuji...
báseň je nádherná, žádná kňouračka , je to ze života...:) A život je sviňě :)

inkoust: nečekala jsem vůbec tolik reakcí, patrně si každý odnesl to své, myslím že se líbila, ale chápu tvůj zmatek, já jsem někdy sama ze svých dílek zmatená, ale krásně

Sucháč: SSS: alexis: díky

Hudba, kočky, romantika to je něco pro mě.... krásné :)

..nejsem si jista, zda trochu neposunu, ale to je senzační nápad, hledat na slepé mapě místa beze lží.. dík za úvahu, moc se mi líbí :-)

zajímavé

:-) hezké výstižné zakřivené v citech i emocích jako ta láhev.

souhlasím:-)

Hm, popis situace, stavu, základ. lze "jakkoliv" předělat. I takhle vypadá (pro mě) zajímavě

První 3 řádky končí(pro mne) až jakoby Erbenovsky baladickou předzvěstí - a k tomu mi ta bezstarosnost nejednou nějak neladí. V 2. sloce zase jako by mělo být něco jako bezstarostnost, ale čtu tam: na ničem jí nezáleží, což není totéž. A ta kurzíva, tu bych asi oželel i s tím posledním řádkem. Po změnách by toho zbylo dost dobrého :-)

Kdyby se tě nezeptal kmotrov: .... byl bych z toho trochu zmaten.

Dík za připomenutí: zmenšující se zábava, vykoupená narůstající kocovinou; rád o tom čtu:-)

Pokud "to" nespojím s receptem Homéra, tak hezké.:-)

Fuj. Líbí se mi. :-)

Ach jo, to je zase takové lehké citové vydíráníčko, že?? No, je super, že se syn probudil :-)) Dostal novou šanci, kterou si určitě zasloužil.
Teď bez emocí k dílku... chápu. Chápu proč je to napsané tak jak to je, ale dle mne to není báseň. Má to hodnotu lidskou, a tvojí životní, to nepopiratelně. Může to dát i naději, prostě zázraky se dějí a je to dobře, i když s sebou mockrát nesou i těžké věci. Jen ta umělecká hodnota prostě není, ale to se nedá nic dělat, on to nebyl záměr, napsat veledílo, prostě je to výpis pocitů z hodně silného pocitu a náročné doby.
Ono je těžké toto komentovat, protože kvůli něčemu takovému se automaticky čeká pozitivní reakce, protože kritizovat něco takového je necitelné, ale myslím si, že jsem to napsala celkem srozumitelně. Jak říkám, hodnotu to má pro tebe a pro život, určitě i pro mnoho lidí, kteří s tebou budou soucítit a kteří nehledí na tu "kvalitu". Dle mne to prostě báseň není ani když tam vložíš ty rýmy, je to prostě popis situace. Smutný i šťastný zároveň. Ta anotace je prostě nešťastná, no... nevím, mám pocit, že některé inormace je nepatřičné šířit (nemám co říkat, sama se na internetu odhaluji víc než je zdrávo, ale k básním jsem se naučila nic neříkat, ono je to lepší). Nemám ráda, když jsem pod tlakem autora. :-) Chci si prostě jen číst a ne být pro někoho psychiatrem... (i když to taky leckdy není pravda) :-))) No, takže asi tak. Za tento komentář mě možná mnozí ukamenují, a já jim klidně ráda zopakuji, jak jsem to myslela - nikoliv zle.

Ty s tím pořád bojuješ, což? Báseň pěkná, jen je to trochu ukňourané, ale já mám hodně co říkat, no...to bude spíš tou anotací, dle mě je zbytečná a kazí trochu pohled na báseň. Ale jinak celkem pěkné.

To je pravda s tými slovami, ale nikdy sa mi to nechce po sebe pozorne prečítať. A nie malo tam byť nemám.