Nač se s tím srát.

puero: Měl jsem štígro. Zeptej se kolegy, ten se lekl jak čáp podzimu (trapný přirovnání). Nemyslet na následky, tak je to fakt...prdel, sranda, pohoda, pfff. Né, tomuhle by se asi nesmál ani radikál škodolibosti. Až za dva dny přišla na to, že mám v těch ranách třísky. Na tuhle operaci naštěstí stačila jenom opálená jehla. Do půl pátý musím být zcela fit. Pomůže mi Filip Topol? V osm ráno vypít tři deci tvrdýho, to je kravina. Dívka odjezdu. Radši Bob. Ode dneška nejím. Druhý kafe, pojď, scvrknem spolu.

Tak ještě jednou: Kde mám konec??? Jo, já vím, že jsi psal, že už tě to nebaví. Určitě by se našly formální, technické a logické chyby. Navzdory všemu jsem se velmi velmi začetla. Teď nevím, co bude dál... Orel asi přežije, ale namočí se ten prášek a co když pak nebude účinkovat, nebo kvůli tomu zdržení Orel přijde pozdě. Nebylo od něj hezké, že ztratil ze zřetele hlavní cíl a šel si vyřizovat osobní účty...

CO bych za to dal vidět tě jak padáš na ztopořený klacek!

Tak ta poslední sloka se mi líbí nejvíc. Je taková nadrženě upřímná. Jinak nad metr osmdesát mám taky, vstupné se mi zdá příliš nízké a preferuji muže, které mám chuť za vlasy odtáhnout do postele... Tolik ke všem beatnickým návrhům a jedem On the way ;)

puero: A proč ne? Neboj, nad metr osmdesát mám. Kdyby tam přišlo sto lidí...Bubetka má Gongona který jí uklidňuje hlavu..kdo pozná text dočká se vrácení. Tam kam chce. V úterý jsem si v práci málem vypíchnul oko. Ve smrkovém podrostu šumavské tajgy jsem zakopnul o jedovatý šutr tyčící se do výše kolen, v pololetu jsem viděl jenom tmu, mám rozsekanej nos a na čele frankensteinovskou jizvu, dopadl jsem na ztopořený klacek. Prvně jsem zapsán v knize úrazů. Šest centimetrů a letím vrtulníkem. Jde o to, jak komu na mně záleží. Moc jich není. Ale o tom tahle epopej není. Měj vlasy, na to se lepí fajn holky, ty moje mažoretko, Janča čeká...

Je to pěkné a působivé :) A především to v sobě skrývá hlubokou pravdu :)

Dosť mi prekáža to množstvo bodiek, inak v pohode, vitaj medzi nami. ;)

Meluzina: Díky. Původně to vlastně byl text do soutěže se zadanými slovy "parohy a Robert". Ale nějak jsem se s tím zapomněla a založila to....

Meluzina: Strašně moc ti děkuji za komentář, znovu jsi mi vyloudila úsměv na tváři :)) A s těmi tahy máš možná asi pravdu, děkuji :)

Tohle se opravdu povedlo! Dobře napsané se zajímavou pointou. :)

Začetl jsem se do Vize Codyho a nebýt toho Ginsbergova úvodu na začátku, nikdy bych nezjistil podstatu Kerouackovy pomlčky mezi větami!! Pak mě napadlo, že ji začnu hledat u tebe, ale zatím se mi nechtělo. Mám angínu. Nikdy jsem ji neměl, takže jsem na ni hrdý a nemusím do práce. A nechal jsem se ostříhat a ta kombajnérka to vzala až moc a teď budu celé léto netrpělivě každé ráno vyhlížet do zrcadla, kdy mi ty vlasy zas narostou do své optimální délky. 101 korun za to chtěli!! Musel jsem běžet i s tou angínou přes ulici do bankomatu a vybrat si 600, takže kvůli blbému stříhání ještě utratím 500 kačen.

Na závěr třeba kriticky uzavřít tvůj závěr básně. Tuto v zásadě pankreatistickou a kontragynekologickou věčnou otázkou by se mělo zabývat širší grémium odborníků, jednak proto aby potvrdilo či vyvrátilo dosavadní poznatky k tomuto problému, jednak, aby definovalo praktická východiska a jednak aby bylo do výzkumu zapojeno co nejvíce básníků (hlavně těch co studují univerzitu, nebo ji už absolvovali a mají aspoň metr osmdesát). Výsledky jednotlivých pozorování (a aplikací v praxi) by měly být dále podrobně analyzovány. Nakonec toho všeho by bodla vědecká konference na téma Jak píchaj básnířky. Vlezné 20€.

S předposledními dvěma řádky se dokážu ztotožnit. Líbí se mi.

Adrianne Nesser: Sarisss: Díky! Těší mě, že se líbí :-).

Píšeš po slovensky ako Srb ;). Je to milé. Babka bola Moraváčka, tatko sa narodil v Brne. Pri komunikácii so mnou pokojne používaj svoju rodnú reč.

slnečnica: Sú veci, ktoré už nepoznám. Možno. Nikdo nič dopredu nevie. Som panic, haha. Je to napísané v rozných fáziách, nad o má byť strieška, nikdo mňa našu vašu gramatiku neučil, len na mna hovorili, takže moc chýb. Dík

Dřív jsem měl Pegas. Bohužel s tarifem. Ztratil jsem ho zhulenej na ledu. Provoláno bylo do tisíc, pak jsem musel zaplatit osm tisíc pětset.
Utíkáním si dost pomůže. Například chataří za komunismu, co chtěli mít svůj mikrovět, kde si mohli dělat vodní mlýnky.
Je vidět, že často myslíš na děti, na lidi, hodně posloucháš.
Je to dobrá báseŇ.

Mám rada Tvoje básničky.

Posledná veta ma zaskočila.

Sucháč: Ja som to na seba samozrejme nevzťahovala, je milá, a tak sa mi proste páči ;)

BorůvkaB: Ano, každý si z toho může odnést poznatek; který najde. Hi. Děkuji :0)