sepotvkorunachstromu: vždyť je to jen báseň...:-)

Lizzzie: to se mi taky libi..i u jinych holek :)

Miro Sparkus: asi mi nejde o poetiku ani formu..kazdopadne diky za nazor

Moc nechápu, proč je to psáno bez diakritiky, to mě neskutečně ruší. Vypadá to jako smska, což je tedy škoda. Ty spojené názvy už jsou u tebe typické, ale přeci jen bych uvítal trochu více obrazného vyjádření, třeba nějakou tu metaforu, ono:

i kdyz smrdi
tak voni
protoze sou to deti

není dvakrát poeticky vyjádřeno, ačkoli mě to pobavilo.

Tak tohle vzniklo opravdu z hnoje a nic jiného z toho nevylezlo :-D, ale i tak jsem se zasmál. Ten konec je výmluvný.

mannaz: Jo, to je dobré, dávat si na to pozor :-). Ale není to nic těžkého, stačí nebýt vztahovačná :-).

taron: Ahoj, děkuji za návštěvu. Myslím, že nikdy neprohlédnou :-).

Hezké =)

Davidsoft: upřímně řečeni, tenhle závěř je přesně ten, který bych čekal :D

Nádherně shrnutá ztráta vlastní identity. To je přesně to, čeho se Ester Krejčí obávala na konci osmé epizody. Spolehlivé řešení neznám, nemám s tím zkušenosti, ale určitě to chce se alespoň na chvíli odpoutat od věcí, které tvou identitu potlačují. Žádné časopisy. Zkus hledat tam, kde si myslíš, že nic není; tam se nejspíš najdeš. A pokud se najdeš, dej na sebe pozor.

Taky pěkně potrhlý pes :-). Skvělé, že dokážeš vystihnout takové to psí třeštění. Mě připadá, že oni pořád po něčem touží, a taky mají skoro pořád z něčeho radost. Ráda bych to uměla jako oni :-)

jo...mně se zas líbí, když se mi vlasy při chůzi houpu v culíku sem a tam...

Taky znám. A taky si dávám sakra pozor, abych nebyla tím hlupákem sama... Pěkná :-)

Z toho, co jsem od tebe četla (a nekomentovala, kůže líná), je tahle pro mě pochopitelnější a má jednoznačnější myšlenku. Pracuješ s obrazy, tady jich není tolik, ale o to jsou jasnější. Velice lidské.
No a s tím koncem tak úplně nesouhlasím. Vzdělání je jedna z mála cest, jak se zachránit (tím nemyslím jen to vzdělání posvěcené papírem, ale všeobecně, a nejen pro ekonomickou stránku věci, ale hlavně pro osobní užití). Víš ty, jak mě štve, kolik toho nevím, jak těžko do svýho stárnoucího mozku cpu něco nového? :-)

taron: ano ano taky jsem si při psaní na Peška vzpoměl a upřímně jsem se ani nesnažil rýmovat, prostě to takhle vypadlo :)

sepotvkorunachstromu: ach spíš by tam mělo být plamínků (svíčky) a nebo plameny ve mě?

Nic je můj úděl
v době reality
vrbou musím být
a jen snít
( v době kdy se nacházím v realitě a netoulám se myšlenkami někde v .... je mým údělem být vrbou a jen z té reality utíkat a snít )

a co sem tim chtěl říct? No jen že jsem sám a není nikdo koho bych měl , kamarády, přátele, lásku ....

znám....a takových lidí mi je občas líto. Ale není jim pomoci, musí sami prohlédnout :)

u mě dobrý :)

přestáváš být Teen? :))) kiš kiš :)

já osobně bych do této básně moc verše necpala...myslím, že volný verš by byl šikovnější...jinak, přesto, že i mě to toho peška přípomínalo, se nemění nic na tom, že něco ta báseň do sebe má... a že na sobě pořád pracuješ :)

Zajímavý závěr.