Závěr mi tam moc nesedí, nemohla jsem sledovat tvé myšlenkové pochody a tudíž nevím, jak s básní souvisí... jinak hezká miniaturka, taková milá, plná nerezu a podobně... Optimisticky se usmívám nad dnešními tématy a nerýpu :)

:D takové verše, na to snad naletí každá :D

Orionka: Má drahá na tu romantiku moc není a já taky ne :) My si rozumíme :)

abys to s tou romantikou jednou nepřehnal ;-)

Hezky psáno :)

Palec nahoru za originalitu :)

Klobouk dolů, celé to prorůstání, uzavírání kruhů. Všem povědomé téma. Líbí se mi především uzamknutí té první části --
Cítím Tvé ruce na mých ranách
hojící dotekem znalým,
zamkni ten kruh a vem si klíče,
zahoď je hluboko do svých ran
a nevydej nikomu, kdo by se ptal.
Tohle je dokonale vyjádřeno. Vlastně už by dílo po tomto nemuselo vůbec pokračovat. Super :)

Moc hezké, hřejivé....:-)

Zpočátku mě podobnost ,,vodníka,, malinko znejistila a vytvořila předsudky, ale.. když se člověk začte, je to opravdu originální. Co na tom, že to místy melodicky plave, u konce, když se můza topila, opravdu to šlo poznat. I na básni! :D U mě dobrý :)

Rád jsem zas zavítal a toto i předchzí četl

Vladan: dobré poznatky, díky

Moc pěkná a sakra kvalitní poezie ! :-)

Jednoduchá, ale krásná. Úplně z ní cítím to, co jsem měla a mám ráda i já - a moc ráda na o vzpomínám :-)

Joo, to jsme dva :) líbí !

KlarKoss:
Promiň, to jsem netušil!Tak to jsem teda šlápl úplně vedle...;o(
A přitom jsem chtěl jen potěšit a říci, že ulpívat v minulosti je pro kočku...A zase jsem si jednou hloupě hrál na chápajícího moudrého starce...;o)

Působivé obrazy... trochu halucinace? Ale je to síla.

Jiří Turner: Děkuji za pochvalu, Jiří. Co píšete, je ohromně zajímavé, protože já to opravdu vnímám právě opačně. Vyšší stupeň hořet je podle mě planout. Oheň plane, ale ohýnek si může jen tak mihotavě plápolat... Tak nevím, třeba nás někdo rozsoudí :)

Orionka: steala: Díky moc :-)

Napsala jste, Orionko, moc hezkou báseň s krásnou "holčičí" poetikou. Jen bych si dovolil malou poznámku ohledně významu slova plápolat, já bych se přiklonil (v souladu se sémiotikou)vyššímu stupni slova hořet, Vy to asi vnímáte opačně...

...zavřu oči a jsem ve "svém doma" a ve svém dětství...,
jen bych snad nechal volný verš úplně volným nebo ho naopak rytmicky uspořádal, ale to je jen takové teoretické šťourání, možná by forma poškodila tu emoci...