takové chvíle mám rád

Jo, panda, kde je ti konec equine...

to "vytaminu" je tam schválně s "vy" ?

Nebylo ani volební opojení. Není kocovina. U mě. Jen trvalé znechucení.
Pěkné čtyřverší.

mannaz: domkal: Děkuji vím oběma za komentáře, potěšili jste mě. :)

ŽblaBuňka: Díky, můj nejvěrnější komentátore!

Víš, zní to zajímavě, ale pár věcí mi na tom vadí ( to neznamená, že ostatním nutně musí taky). Připadá mi to takové až zbytečně komplikované a malinko jazykově zastaralé. Tím nechci říct, že mám v oblibě primitivní říkanky. Ale někdy je dobré podívat se na báseň znovu s odstupem, třeba jako na právě prostříhaný strom. A najednou vidíš - hele, támhleta větev je zbytečná, tyhle si překážejí, tahle je moc dlouhá a tak... Myslím, že v poezii to funguje hodně podobně. Tak hodně zdaru :-)

Taky s tím mám trochu problém. Chtělo by se mi to líbit, ale (nevím úplně v čem spočívá ten záměr) ta forma to, myslím, zbytečně shazuje.

na hladině mršina...
atd

Posílám polibek
- křehké, neklopit!
umíš působit

smutný básníku, otevři duši, slunce s jarem navrátí

Náčelník Holá Ruka: ten prostředek je zcela záměrně, to je ten samý trolling čtenáře jako ta recitace v písni Tři kříže

řeky - vraky - uznávám, tohle je metoda násilí a ještě většího násilí :D

díky za upozornění na čárku

ó, ano

mannaz: tak ho prosím někdy vyfoť :D

;o)))

:-)))

a slunce se neukáže

pravdu díš

mannaz: Nejdřív jsem kvůli ambivalentnosti dojmů nevěděl, co si myslet, nakonec jsem se ztotožnil s komentářem mannaz - "Jak od starých klasiků, moc pěkné!!"

A z hubou rozmlacenou
my zustali jme nemi
ne, nejsme na kolenou
ryjeme drzkou v zemi