Několikrát jsem si zažil takové momenty ze života. Rád si dám špeka, nebudu říkat, že ne. Ale už jsem asi vyrostl z toho abych si někde zajel autem s kumpánem a dal si brko. Mám rád, když si ho můžu užít někde v klidu s někým a ne, abych se potom bál každého metru, který ujedu autem a čekat, jestli neudělám, nějakou kravinu, nebo jestli nepotkám benga. Jak řekla Yana, povídka je taková mladá, ale zase jak řekl metaverz, je prázdná. mě tam taky něco chybí. Prostoduchá zhulená konverzace by se podle mě dala popsat víc autentičněji. Tedy minimálně mě jde vždycky o to, abych si ten stav užil nejvíc a probral něco zajímavého, nebo aspoň nadhodil téma takové, aby nás dovedlo do nejvíce zadumané řeči, díky níž se dostaneme úplně jinde. Není nic lepšího, než pak těžce vzpomínat, jak se ve výsledku partička zkouřených lidí dostala k tomu, co právě probírají. Ze slohového hlediska mě chybí hodně čárky, na ty jsem bohužel háklivý.

Homér: Dík, nic jinýho bych od Tebe ani nečekal.

Sucháč: A copak ti nesedí?

z formy jsem rozpačitá, nevím, jestli se to mělo rýmovat nebo je to volný verš...

To je příšerný kmotrove.

Trochu rozhádaná, ale ten konec je skvělý....

Rád bych použil nadhled, ale tady to prostě nejde...nějak to nesedí...

Tak to je velká paráda s hlubokým citem...

speranza5: díky moooc:-)

Krásná moooc...

Hezké =)

slnečnica: to si piš, že si rozumíme

Tak alespoň někde :-)

PrimaDen: Orionka: kmotrov: díky za návštěvu a vaše komenty

Ty první dvě sloky, či jak tomu říkat, to bylo takové pěkně naivní a až americky dokonalé. Jenže pak se to celé zvrtlo, ale ne ve smyslu, že by to bylo horší, ba naopak, díky tomu obratu se mi to líbilo, jinak bych to odsoudil. Vlastně v poslední době sám sebe dost překvapuji, už jenom to, že jsem se na tohle podíval je poměrně úspěch. Ale nelituji toho.

Hunter: Pána pahorku??? Sakra, už bych si měla zjistit, co to je :D Já vážně netuším, co to je! :D

Tohle se mi líbí, připomíná mi to pána pahorku :-D

Aliwien:
díky za přečtení všech povídek. To byl dnes asi pěkný nášup...
No a jinak, Arthur pořád ty popruhy nemá. Obchůdku se moc nedaří, ale držíme se. Oslavili jsme s Arthurem 17. narozeniny a dostal kytičku na klopu. Ovšem příští rok bude plnoletý a to si už zaslouží vylepšení.

Krásná. :)

Opravdu krásná. Miluju tvoje básně, to, jak píšeš. :) Vždy je v nich toho tolik, říkají přesně to, co mají. :)