- v huňatém svetru
tajných přání -
... dobrá volba

a´t se daří

:-) nápodobně

Hezké =)

Je to neuvěřitelně smutné, jakoby jsi to napsala a věděla, že nic dalšího už nikdy nenapíšeš...

drsný, akorát jsem zastáncem myšlenky, že každá věc se dá nějak ohnout, případně deaktivovat.

Kdysi hodně dávno jsem viděl nějakou ruskou pohádku, kde byli jeleni měnící se v lidi. Akorát si nepamatuju, jaký byl příběh.

NoWiš: Honzíku, neviem, ako to robíš, ale vždy ma potešíš. ;) Mne sa vlastná tvorba posledné mesiace vôbec nepozdáva...

Cítim v sebe zvyšky odhodlania
vrátiť našej láske sýtu farbu citu;
se mi líbí nejvíc... jinak celá báseň stojí za to ;)

je to super!

úplně se mi tu kouří z hlavy, když jsem si ji přečetla nepřihlášená, nějak jsem ji chápala a v tom smyslu chtěla napsat komentář a teď si nad ní lámu hlavu, každopádně mi ale přijde strašlivě beznadějná až zoufalá, no vlastně jako válka sama, ale já se snažím ji samozřejmě vnímat nějaký skrytý smysl, o válkách v nás a s těmi okolo nás, ať tak nebo tak, je zajímavá, první dvě sloky by stačily ta třetí tam vnáší právě to nad čím přemýšlím, konec, smrt a to já nerada, ale je to život a já už vím že válčit je zbytečné

tiše závidím, vaše přátelství, vaše umění a vaše mládí, vaše asociace, ne nejsem závistivá, ale tohle je fakt skvělé, celé dohromady a ten závěr, hmmm

tak tuhle bych chtěla mít jen pro sebe...

je to hezká básnička, do pro mě obrazotvorných veršů si zabalila tu podzimní melancholii podbarvenou sněním a "nástup zimy"...

ŽblaBuňka: jasně, nějakou mě vidíš ty, jinak se třeba vidím já a úplně jiná třeba ve skutečnosti jsem, tady jsem ale rozpolcená a tak trochu taková jaká bych chtěla být, ale samozřejmě že mi k tomu nepomáhají andělé, to by se fakt nadřeli, je to tak spíš vůbec o hledání sama sebe

Kdo hledá najde
i když po delší době
než slunce zajde
budu mít dobroty v sobě :)

"Láska sa láskou vraždí." Elán, Jedenáste prikázanie

Podzimní večer, krásy čas... Díky za vzpomínku. :-)

Pravda, pravda ...

;o)))