vanovaso: Ach tak. No, natvrdlá občas jsem :-).

Nádherné, moc krásně napsané! :)

mannaz: taky to můžou být Klíče dva...Určitě na klíčence taky nemáš jeden a otvíráš s nimi více dveří ... jinak díky

Megynka: Král Slova Kuba: Mnohokrát děkuji, Psanci. :-) Vážím si toho.

pekna

Megynka: No, trošičku. Ale mám více morbidní básně, které mi už sice nejsou blízké, ale mám. Na druhou stranu je už nepublikuji. Ale vlastně je už zdá se publikované mám. :-D Děkuji za zastavení.

mannaz: Ale kdež, někomu se líbí, někomu ne. Rozhodně má tvorba není v líbivosti u většiny přímočará. To rozhodně ne. Ale pokaždé mě těší, když někdo věnuje svůj čas mým básním.

Líbí. Trošku morbidní, to já ráda.

Asi každý to známe, bohužel ...

Moc se mi líbí ... je taková ... nj, smutná.

West: U tebe vždy stojí za to se začíst.

mannaz: Moc Ti děkuji, jsem rád za každého čtenáře, která stráví čas u mých skladeb. Ještě jednou děkuji.

Povedená.

Máš nebo nemáš klíč? Asi jsem natvrdlá, ale tak rychlý postup děje (v první a druhé sloce nemáš, v poslední už ano, jak se k tobě dostal?) nestíhám. Ale nápad je to dobrý, dát někam do škatule to, co už nám uteklo a netrápit se s tím, nebabrat se s minulostí. Takže mě to určitě oslovilo.

Já mám podezření, že to jsou sestry! Možná dvojčata (nebo dokonce ještě vícečata)

Vladan: opravdu jsem za ten citát zapomněla napsat 'MELANCHOLIK' :)

ŽblaBuňka: Tak to jsem moc rád, děkuji

Megynka: Děkuji

Vladan: Lhářka jedna! Mně tvrdila, že se jinak obléci nesmí. Že je to její uniforma, kterou nesmí nikdy sundat... Ach, ty múzy..

Yana: vanovaso: mannaz: Děkuji Vám, Psanci. Moc to pro mě znamená. :-)