vidím to jako budoucí lidovku

Megynka: Azriel: nejsou to jahody mražený

hudba je ve výrobě tak se snad někdy dočkáš i nahrávky

bůh jsi ty:-)

zní to trošku jako parafráze Řezníkova neslavnějšího kousku. Jen se bojím, aby za tím nedorazila parafráze Jehovovy pomsty (on Rezník je renesanční člověk, dělá i do filmu :D).

jupííí,nádhera, normálně to vidím:-)

Severak: :-) tady a teď a až na dřeň:-)

nic především není vidět

a já zase myslím, že je černá, začíná po něčem a končí před tím samým

Severak: Ještě k té nesnášenlivosti: já si myslím, že těm lidem, kteří netolerují punkáče, v dětství někdo (nejspíš rodiče) řekl, že takové vlasy jsou "fuj" a jediné správné vlasy jsou ty, co člověku rostou od přírody. Ti lidé pak toto podvědomě převzali jako životní hodnotu a lidé, kteří tomuto pohledu na svět neodpovídají, v nich budí znechucení a nenávist, i když k tomu není žádný důvod. Také tuto stereotypní představu pravděpodobně předají svým dětem, pokud je budou vychovávat. Zhruba toto má být význam prvního odstavce první kapitoly tohoto románu a ke konci se mi to snad podaří odhalit.

Pěkný, jako písnička by to bylo ještě lepší :)

to je cover "jahody mražený", ne? :-D

Skvělé obrazné :-) Potěšila.

Mně se vždy tvá díla líbí, líbí se mi, že to není překombinované, že tam je život a někomu by se mohlo zdát, že je to napsaný tak nějak "obyčejně", ale stejně by to takhle nenapsal. Tuto otevřenost a srdečnost v básních mám moc ráda, vidím pak všemožný obrázky.

dekuju, to hreje !

Bavila jsem se. Dík.

otevřu tuhle stránku a okamžitě mi název bil do očí a já už z toho poznala , že by to mohlo bejt dobrý.
až potom jsem zjistila , že to tvoříš Ty.
. . A opět jsi nezklamala"

to je pěkný,má to atmosferu

Davidsoft: děkuji za tak dlouhý a obsáhlý komentář. :) je pravda, že některé věci fakt do detailů promýšlím. a v podstatě cokoliv, co se zatím stalo, může mít pak nějaký výsledek v dalších kapitolách.
popisy taky moc nemusím, ale připadalo mi celkem málo jenom napsat: tak se vzali a tečka :D
a k tomu konci bych dodala jenom jedno. nic není takové, jaké se to zdá. :) a určitě se k tomu, co se vlastně stalo, vrátím v nějaké příští kapitole, ale zatím to (kvůli pokračování příběhu) nebudu zmiňovat.
ps: úvaha o petlici rozesmála i mě, když jsem to napsala :D

dýchám Tvůj dech
a maluju ho po stěnách

je ráno
zavírám za sebou dveře
a až teď mi dochází
že vlastně NIC.


pěkné mně líbit Klér :)

;o)))))