páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Někdy přijdou chíle...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

život je tragikomedie...*

obnažené já..../vráceno/...;)

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

...

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

pro celou tu dobu...

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

chvíle číslo 158 ... dnes už zase jenom vzpomínka ...