občas moc přemýšlím...

příliš otázek ničí vztah, ale když my holky jsme tak zvědavé:-)

Tak jsem se zas ozvala:-)

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

Malé zamyšlení nad tím, co je to Láska...

ranní vzpomínka, možná plná patosu, ale já to tak cítím a basta:-)

.... vlastně mě tak trošku inspiroval rozervaný básník svou básní MYš:-))))))

Písňový text na melodii jedné písně Jiřího Suchého, kterou jsem již použil vícekrát. Jistě poznáte, o kterou se jedná...

možná spíše miniatura... ale od ní se liší tím, že neobjevuje žádnou převratnou myšlenku... pouze pocit...

.........prostě jen sen o věcech skutečných.........

budu čekat....

..

ranní probuzení :-)

i vzpomínání patří k lidským vlastnostem