Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

po dlouhé době, někdy se cítím uvnitř tak volná, že mám strach, že mi srdce odletí a já už ho nikdy nechytím ...

...probouzení se do nové (roční) doby

léto končí ... https://www.youtube.com/watch?v=N1eotn3hWGQ

život je tragikomedie...*

tohle neni jen sen, je to i pravda

...některý dny...prostě vážně nemají smysl...("jéchecheche!:D:P)

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)

zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

...když já ty odchody léta tak těžce snáším, takže v té podzimní melancholii aspoň píšu...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

...

a tak, nemůže být pořád veselo..

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

opět páteční noc... nevím, proč jsou vždycky tak zajímavé... ale co, aspoň mám o čem psát... :D

musela jsem, ten film mě poznamenal! Pouštím to ze sebe, ššš, ššš ...radši se na te film koukněte sami...kdo ví, ví, kdo ne nic nepovím, protože byste přišli o ten zážitek;)

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...