"lásku"....?!

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

...jen jednou...slyšela ho po noci milování...a nikdy víc...budu ráda za komentáře;)

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

Další šok pro vás! Podle básně kamarádky, co i tady má své řádky, jsem svou do komentu psal, teď i vám na pospas dal... Možná trochu udiví, že když o mně každý ví, že jsem muž, píšu jak žena , smutna, žitím unavena...

...

některé procesy neuvěřitelně bolí - nebudu se ptát proč nebo za co jsem si to zasloužila, ale jenom poděkuju dvěma uším, o kterých vím, že mě vždycky vyslechnou...

Básníčka vznikla jako reakce na jiné dílko, je to trochu jiný pohled.. doufám, že se bude líbit. (trochu jsem ji upravila .. )

.................

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

Láska po 13-ti letech (moje prvotina)

Poslední sbohem, než se k sobě otočíme zády. Poslední vzpomínka na dotek čokolády... 4.5.2006

..................

To bylo moje mírně feministické období...:o))

Asi to nemá vyšší uměleckou hodnotu...jenže je to realita

... jen mě to tak napadlo, když jsem seděla ve škole a přemýšlela o životě /jako vždycky/... Je to jaký to je...

Hořkosladce zamilovaná... Kdo mi to jen řekl.. ?